Národ bez nádvoří: výzkum o italském ateismu a religiozitě

19.6.2012 

Italové jako národ bez Boha? Tato skutečnost alespoň vyplývá z posledního šetření italského Centra studií o nových náboženstvích (Centro Studi sulle Nuove religioni, Cesnur), které bylo zveřejněno uplynulý víkend v sicilském městě Gela ( Massimo Introvigne; PierLuigi Zoccatelli; Gentili senza cortile. «Atei forti» e «atei deboli» nella Sicilia Centrale; Edizioni Lussografica – Caltanissetta 2012). Vzorek sicilského obyvatelstva byl cílovou skupinou již předchozích tří studií téhož centra. Ze sociologického hlediska jej autoři považují za reprezentativní pro Itálii všeobecně.

Z výzkumu vyplývá, že 70% respondentů, ačkoliv se přímo neprohlašuje za ateisty, ztratilo kontakt s institucionalizovaným náboženstvím. Zbylých 30% se prohlašuje za praktikující. Zhruba 7% dotázáných se definuje jako výslovní ateisté. Tuto skupinu tvoří zejména mladí lidé s vyšší kulturní úrovní, kteří považují Boha a náboženství za “bezvýznamné” (5%). Výrazně méně (2,4%) jsou v ní zastoupeni starší lidé s nízkým dosaženým vzděláním, kteří svou volbu ateismu motivují ideologickými důvody. Zatímco však počet ateistů zůstává od posledního šetření v roce 1990 de facto němenný – tedy asi tři miliony dospělých – náboženská vlažnost se ustálila jako většinový postoj.

O výzkumu hovoří pro Vatikánský rozhlas jeho spoluautor, sociolog Massimo Introvigne:

Dojem dnešních lidí – který by nás katolíky měl přivést k reflexi – je takový, že církev se jako instituce snaží vyslovit k aktuálním velkým problémům, včetně hospodářské krize, ale celkem vzato nemá, co by řekla. Dále je pro ně obtížné akceptovat morální učení katolické církve. Ze šetření vyplynuly i dva nové důvody, vedoucí k oddálení od náboženství. Prvním je šok z pedofilních kněží, přičemž je nutné upřesnit, že v tomto případě je to reakce na tiskové zprávy. V oblasti, kde jsme výzkum prováděli, dosud nebyl kvůli pedofilii odsouzen ani jeden katolický kněz. Druhou příčinou jsou daňové úlevy, kterým se církev údajně těší, a její domnělé bohatství. Náš výzkum tedy dokazuje, že nedávné proticírkevní mediální kampaně mají velký vliv, zvláště na prostší vrsty obyvatelstva.

Tolik italský sociolog Introvigne ke kategorii, která neobývá “nádvoří národů”, nýbrž je “národem bez nádvoří”. Tento národ nestojí před Jeruzalémským chrámem, nehledá dialog a nepohlíží se zájmem a úctou na obřady v posvátném prostoru. Jeho příslušníci pociťují jakousi vágní spiritualitu a do kostela chodí na svatby a pohřby, poznamenává Massimo Introvigne:

Jestliže 70% obyvatel se cítí církvi na hony vzdáleno, oněch třicet procent blízkých svou církev hájí před útoky a identifikují se s ní. Když se jich ale zeptáme – co nastane po smrti, co jsou to svátosti a jaký mají význam, narazíme na velmi vážné mezery. Z tohoto hlediska vítám všechny iniciativy církve a Benedikta XVI. – Rok víry, ustavení Rady pro novou evangelizaci, oslavy dvaceti let vydání nového katechismu. Sociologie svými skrovnými prostředky však potvrzuje, že Italové se stále ještě silně ztotožňují s katolicismem. Tato identifikace není většinová, avšak stále ještě velmi významná. Avšak toto ztotožnění s katolickou církví neznamená vždy katolickou identitu – přechod od identifikace k identitě totiž předpokládá proces výchovy,

upozorňuje ředitel Centra studií nových náboženství Massimo Introvigne v souvislosti s výzkumem ateismu v Itálii.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.