31.5.2012
Ať žije rodina v radosti nebo zasažena smutkem, jedině žije-li s Bohem může žít v naději. To je poselství, které kardinál Gianfranco Ravasi svěřil včera zástupům, které se sjely na VII. světovém setkání rodin při inauguraci Konference věnované ústřednímu tématu této akce, totiž vztahu rodiny k práci a slavení.
Prvním z celkem 111 přednášejících z 27 zemí, kteří se až do pátku budou střídat na pódiu haly pro 4 tisíce lidí, byl kardinál Gianfranco Ravasi. Zaměřil se na symbol rodiny par excellence, kterým je „dům“, ve výkladu bohatém na citace od Geneze po Talmud, od evangelia po současné myslitele. Základem onoho domu je pár, který v lásce a nadšení zakládá vlastní život, stává se jedním tělem; jeho zdmi jsou děti, plodnost rodiny, v níž se rodiče ve schopnosti dávat život nejvíce přibližují Bohu, Stvořiteli všeho živého. Kardinál Ravasi pak prochází jednotlivé „místnosti“, v nichž specifikuje „komnatu bolesti“ totiž místo dramat, která rodinu zasahují – a „komnatu práce“, která v současné krizi často přiléhá k oné bolestné. Pak dospívá ke sváteční komnatě, aby se zastavil u jednoho z hlavních témat konference: „Muž a žena byli stvořeni šestého dne, tedy v den symbolizující v biblické tradici nedokonalost, který je však následován dnem sedmým, dnem Božího odpočinku, určeném pro oslavu a kult. A kardinál Ravasi končí vybídnutím, abychom nepřestávali vyhlížet z okna směřujícímu k domu Božímu. Tak totiž vstoupíme do oné božské dimenze, jež dovoluje člověku, aby nezůstal „zapouzdřen v šestém dni“.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.