Rádio Vaticana

Kardinál Koch: ve vztahu k judaismu máme co dohánět

16.5.2012

Pozitivní vztah k judaismu ještě není v katolické církvi všude přítomen, přiznal v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas kardinál Kurt Koch. Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů je zároveň zodpovědný za dialog Svatého stolce s židovským náboženstvím ( v rámci Komise pro náboženské vztahy s Židy). Dnes odpoledne švýcarský kardinál přednášel na papežské dominikánské univerzitě Angelicum v rámci každoroční Berrie Lecture. Přednášku organizuje Centrum Jana Pavla II. pro mezináboženský dialog ve spolupráci s americkou nadací Russell Berrie. Kardinál Koch se v ní zaměřil na deklaraci II. Vatikánského koncilu Nostra aetate, která zásadní měrou ovlivnila katolicko-židovský dialog.

“Nostra Aetate položila základy zcela nového vztahu k judaismu, neboť na jedné straně odmítá antisemitismus a na druhé straně upomíná na židovské kořeny křesťanství”.

Přestože po padesáti letech je nutné na židovsko-křesťanský dialog zpětně “pohlížet s vděčností”, je stále ještě co dohánět, upozorňuje kardinál Koch:

“Situace v diecézích je velmi rozdílná – některé mají dokonce diskusní komise, jako například ve Švýcarsku. Stále však zjišťuji, že musíme více zdůrazňovat židovské kořeny naší víry při hlásání, kazatelské činnosti, či výuce náboženství. Míním tím především macešské zacházení, kterého se dostává Starému zákonu v liturgii”.

Benedikt XVI. a jeho předchůdce bl. Jan Pavel II. přikládají kladnému vztahu k židovství velkou hodnotu – nezajímá je pouze vzájemný dialog, nýbrž i zřejmá přátelská gesta, připomíná švýcarský kardinál:

“Jan Pavel II. byl první papež, který navštívil synagogu. Byl v Auschwitz, u jeruzalémské Zdi nářků; setkával se s vrchními rabíny. Totéž platí i pro Benedikta XVI., který toto všechno stihl za sedm let pontifikátu. Je papežem, který dosud navštívil největší počet synagog, což dokazuje, jak velmi mu leží na srdci smíření mezi židy a křesťany”,

říká kardinál Kurt Koch a dodává, že dobré vztahy katolicismu s judaismem mohou jistě prospět také obtížné situaci křesťanů na Blízkém východě.

Jana Gruberová