Benedikt XVI.: Bratrské napomenutí - zapomenutý rozměr křesťanské lásky

7.2.2012 

V tiskovém středisku Svatého stolce bylo dnes zveřejněno poselství Benedikta XVI. k postní době. Jeho český překlad je již přístupný na internetových stránkách tiskového střediska ČBK. Letošní téma papežského poselství je vzato z listu Židům „Starejme se jeden o druhého a pobízejme se k lásce a k dobrým skutkům“ (10,24). Poselství rozebírá podrobněji tři aspekty křesťanského života: pozornost vůči druhému, lidskou vzájemnost a osobní svatost.

Výzva, abychom se „starali“, ze zmíněné pasáže listu Židům, používá řecké sloveso katanoein, což znamená dobře si všímat, přemýšlet o pozorované skutečnosti, a vyskytuje se v témže listu také jako výzva, abychom si všímali Ježíše (3,1) jako apoštola a velekněze našeho vyznání. „Sloveso, které otevírá naši exhortaci - píše Benedikt XVI. - je tedy výzvou, abychom zaměřovali pohled na druhého, především na Ježíše, abychom byli jedni k druhým pozorní a nechovali se k sobě jako cizí lidé lhostejní k osudu bratří. Často totiž převládá opačný postoj – lhostejnost a nezájem, které zakrývají sobectví a maskují se zdánlivým respektem k „soukromé sféře“. I dnes mocně zaznívá Pánův hlas, jenž každého z nás vyzývá, aby měl o druhého starost. I dnes Bůh od nás chce, abychom byli „strážci“ svých bratří (srov. Gen 4,9), navazovali vztahy charakterizované vzájemnou péčí a pozorností vůči dobru druhého”, vůči veškerému jeho dobru.“

V této souvislosti papež nížeji připomíná jeden aspekt starosti o bratry, který upadl v zapomnění, a tím je bratrské napomenutí směřující k věčné spáse, jak to doporučuje sám Kristus (srov. Mt 18,15). Sloveso, které je k tomu použito v evangeliu – elenchein – je totožné s tím, které v listu Efesanům označuje prorocké poslání, jež je vlastní křesťanům, když veřejně odsuzují páchané zlo (srov. Ef 5,11). „Je důležité znovu získat tento rozměr křesťanské lásky,“ píše Benedikt XVI. Nelze mlčet, páchá-li se zlo. „Mám zde na mysli postoj těch křesťanů - čteme v poselství - kteří se z lidských ohledů nebo prostě z pohodlnosti přizpůsobují běžné mentalitě, místo aby bratry varovali před takovými způsoby myšlení a jednání, které jsou v protikladu k pravdě a nevedou po dobré cestě. Křesťanské napomenutí však nikdy není vedeno duchem odsuzování nebo obviňování, ale vždy je uváděno do pohybu láskou a milosrdenstvím a pramení z opravdové péče o bratrovo dobro.“ V našem světě proniknutém individualismem, podotýká v této souvislosti ještě Svatý otec, je třeba znovu objevit důležitost bratrského napomenutí.“ Je to velká pomoc, když takto pomáháme druhým a necháváme pomáhat i sobě, abychom poznávali sami sebe v pravdě a zlepšovali svůj život a kráčeli po Pánově cestě příměji.

Takováto starostlivost, pokračuje dále poselství, je v protikladu k mentalitě, která redukuje život jen na pozemský rozměr, nebere v úvahu eschatologickou perspektivu a ve jménu individuální svobody přijímá jakoukoli morální volbu. V křesťanském společenství to tak být nesmí, uzavírá papež tento aspekt, protože vzájemné napravování a povzbuzení v duchu pokory a lásky musí být součástí života křesťanského společenství.

Je tomu tak vzhledem ke vzájemnosti a sounáležitosti lidí, pokud jde o život i spásu. Náš život se totiž jak v dobrém, tak ve zlém vztahuje k životu druhých lidí. Dimenzi společenství mají hřích i skutky lásky. V církvi jako Kristově mystickém těle se potvrzuje takovéto společenství, které jednak koná pokání a vyprošuje odpuštění za hříchy svých dětí, ale zároveň se i raduje nad svědectvími ctností a lásky, která se v něm rozvíjí. Jedním z výrazů lásky vůči bratřím je pak spolu s modlitbou a postem typická praxe almužny, která koření právě ve zmíněné spolupatřičnosti.

Poslední odstavec papežského poselství k postní době formuluje pobídku k cestě za svatostí, k níž je třeba se vzájemně stimulovat. „Bohužel, píše Benedikt XVI., je zde stále přítomné nebezpečí vlažnosti, potlačení Ducha a odmítnutí „využít hřivny“, které jsme dostali pro dobro svoje i druhých lidí (srov. Mt 25, 25 a násl.). Všichni jsme obdrželi duchovní nebo materiální bohatství užitečné pro naplňování Božího plánu, pro dobro církve i pro osobní spásu (srov. Lk 12, 21b; 1 Tim 6, 18). Učitelé duchovního života připomínají, že ten, kdo v životě víry nepostupuje dopředu, jde dozadu“. Svatý otec uzavírá své poselství k postní době přáním, abychom pocítili potřebu vstoupit do soutěže v lásce, ve službě a v dobrých skutcích podle slov sv. Pavla: „V uctivosti předhánějte jeden druhého“ (Řím 12,10).

PLNÉ ZNĚNÍ poselství Benedikta XVI. je ZDE

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.