Rádio Vaticana

Prefekt Kongregace pro bohoslužbu o Neokatechumenátní cestě

23.1.2012

Minulý pátek se ve Vatikánu konala za účasti Benedikta XVI. audience 7000 členů Neokatechumenátní cesty, katolického hnutí, které působí na celém světě v 900 diecézích ze 105 zemí a má více než 20 tisíc komunit v 6 tisíci farnostech. Audience se konala u příležitosti publikace schvalovacího dekretu o liturgických obřadech Neokatechumenátní cesty, obsažené v jejich katechetickém direktoriu. Jaký význam má tento krok v církvi, vysvětluje pro Vatikánský rozhlas, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, kardinál Antonio Cañizares:

„V církvi je to uznání toho, že křesťanská iniciace musí být vždycky určitým spojením slova a obřadu: je to Slovo Boží a Boží jednání. Bůh k nám mluví a v obřadech je přijat a jedná. Bohoslužebné obřady odrážejí různé etapy Neokatechumenátní cesty, které představují průběh každé křesťanské iniciace. Podíváme-li se na starověký neokatechumenát, kde se různé jeho etapy vyznačovaly také specifickými obřady, vidíme že dnes je tomu také tak. Nejde proto o nic vykonstruovaného, nejedná se o nějakou metodologii vymyšlenou lidmi, ale koresponduje s průběhem konverze, s cestou víry, s průběhem plného zařazení do křesťanského života v církvi.“

Jaký podle Vás vztah mezi katechezí a liturgií v Neokatechumenátní cestě?

„Myslím, že je to vztah příkladný. Někteří totiž chtějí křesťanskou iniciaci vést pouze na základě katecheze, něčeho, co dělá člověk a co se poznává jenom na intelektuální rovině. Křesťanská iniciace je však vždycky působením Matky církve, kde jedná Bůh. Prioritu má Bůh, který jedná a člověk odpovídá. Člověk prochází určitou cestou, která musí být osvěcována Božím Slovem a současně prožívána jako působení Boha a jako přijetí tohoto Božího působení. To je v Neokatechumenátní cestě velice zřetelné a opravdu odpovídá křesťanské iniciaci. Zmíněný dekret to podtrhuje. Člověk je totiž pokoušen věřit, že všechno je plodem jeho konání, jako by se jednalo jenom o začlenění do nějakého společenství… Nikoli: Matka církev rodí nové děti. A jak se rodí děti v lůně církve? Skrze Slovo a obřady.“

O liturgii se hovoří většinou ve vztahu k jedinci. Jaký je však v liturgii význam křesťanského společenství, zvláště malých Neokatechumenátních společenství?

„Když jsem hovořil o Matce církvi, lůně církve, kde se rodí noví křesťané, noví lidé, chtěl jsem říci, že společenství, jímž je církev, které předsedá Petr, rodí nové křesťany. Jak jinak lze projít křesťanskou iniciací, nežije-li se v mateřském lůně církve, ve společenství? A právě celá tato realita je žita v Neokatechumenátní cestě. Křesťanská iniciace je iniciací celé církve, je iniciací víry, iniciací mravní života, iniciací liturgie, modlitby… a to je církev. V křesťanské iniciace se katechumenům dává sama církev a proto je realita společenství opravdu neodmyslitelná pro uskutečnění křesťanské iniciace.“

Jak spolu souvisí liturgie a nová evangelizace, pohlédneme-li k biskupské synodě na toto téma, která se bude konat na podzim letošního roku?

„Nová evangelizace je nemožná bez liturgie a není možná bez eucharistie, která je středem a vrcholem celé liturgie. Eucharistie je vždycky zdrojem a vrcholem evangelizace, také nové evangelizace. Chápat novou evangelizaci jako dílo propagandy nějakého náboženského spolku, který chce vštěpovat svoje principy a nechápat evangelizaci jako působení Boha, který člověka volá, obdařuje ho milostí a darem obrácení a víry, je pomýlené. Je nemožné. Nová evangelizace se nemůže obejít bez Božího působení, které se uskutečňuje v liturgii. Nová evangelizace není možná, pokud není dostatečně zdůrazněna priorita Boha. A prioritou Boha je liturgie. Bůh jedná a má iniciativu. Bůh zachraňuje, Bůh dává vzejít novému stvoření, novému člověku a proto musíme vždycky trvat na tom, že nová evangelizace bez liturgie nemá žádnou budoucnost.“

Říká kardinál Cañizares pro vatikánský rozhlas.

Milan Glaser