28.11.2011 

Italský jezuita P. Paolo Dall´Oglio dostal od syrské vlády příkaz k okamžitému opuštění země. Řeholník známý pro svou angažovanost v křesťansko-islámském dialogu byl režimem obviněn z podpory revoluce. O. Dall´Oglio pracuje v Sýrii 30 let a jeho činnost ve prospěch dialogu byla všeobecně uznávána. Jeho zásluhou je zajména záchrana klášteru Mar Moussa, který se díky němu stal centrem modlitby a dialogu. Mluví polský jezuita žijící v Sýrii, O. Zygmut Kwiatkowski:

„Toto centrum v poušti vzniklo zásluhou otce Paola. Ještě před kněžským svěcením hledal v Sýrii místo, kde by si mohl vykonat duchovní cvičení. Kdosi mu řekl o zapomenutých klášterních ruinách na poušti. Nápad se mu zalíbil. Vzal vak s vodou, chléb a požádal průvodce, kteří jej zavedli na místo, kde mohl nerušeně přebývat..“

Polský jezuita dodává, že právě během těchto duchovních cvičení se o. Paolo rozhodl přestavět zničený klášter a vytvořit v něm mnišské společenství. Dnes jde o nejproslulejší syrský klášter jak pro turisty, tak i pro poutníky. Jako projev uznání pro činnost komunity v Mar Moussa nechal syrský prezident vybudovat silnici až k patě hory, na níž tento klášter z 9. – 10. století stojí.

„Přijímají každého. Kdokoliv se může zastavit na pár dní, zúčastnit se jedné z nejstarších křesťanských liturgií, totiž syrské. Je to obrovsky bohaté společenství, které si klade za hlavní cíl své existence dialog s islámem. Přijíždějící muslimové jsou vítáni s otevřenou náručí,“

– říká o. Kwiatkowski.
Podle pozorovatelů syrské politické scény rozhodnutí vlády vykazující O. Dall´Oglio ze země svědčí o tom, že je s to akceptovat pouze přítomnost těch křesťanů, kteří podporují režimní snahy. Pokud jde o příští osud menšin, nerýsuje se nic dobrého. Vládě se nelíbily zejména výzvy O. Dall´ Oglio k toleranci a odpuštění, které tento řeholník publikoval ve svých komentářích v evropském tisku. V deníku La Croix vyjádřil nedávno naději, že „národní smíření v Sýrii je stále ještě možné“ a vyzval strany konfliktu, aby upustily od násilí.

Poslední kapkou byl ale vánoční apel italského jezuity, vydaný v den, kdy se dozvěděl o vypovězení ze země. Misionář v něm předkládá charakteristiku syrského následovníka Krista. Vybízí k solidaritě s každým, bez ohledu na náboženskou, politickou, rasovou či jazykovou příslušnost. A formuluje jasně otázku, o jakou Sýrii se vlastně bojuje: „Chce náš národ demokracii, která bude s to vládnout nad rozdíly nebo se vrátí režim, ve kterém obyvatelé trpí nespravedlností? Řeholník pranýřuje také hlasy vyzývající k extremismu a ukazuje, že pokojné soužití islámu a křesťanství je možné. Svůj vánoční apel uzavírá slovy: „Spravedlnost a rovnost není možná bez tolerance a odpuštění.“ Jak se zdá, právě tato slova rozhodla o tom, že musí okamžitě opustit Sýrii.