Rádio Vaticana

Benedikt XVI. o hudebním stylu more hispano

26.11.2011

Dnes večer se do této auly přenesl „kus“ Španělska, řekl Benedikt XVI. po koncertu, který na papežovu počest uspořádala ve Vatikánské aule Pavla VI. vláda severošpanělské provincie Asturie. Symfonický orchestr asturského knížectví pod taktovkou chilského dirigenta Maximiana Valdése představil díla španělských skladatelů Manuela de Fally a Isaaca Albénize, ale také hispánským stylem inspirovaná díla Richarda Strausse a Nicolaje Rimského-Korsakova. Jak prozradil na tiskové konferenci maestro Valdes na tiskové konferenci, program složený z děl úsce spojených se španělskou hudbou vybral ze čtyř nabídnutých papež sám.

Právě u zvláštní ryze španělské komponenty, definované jako „more hispano“, se Benedikt XVI. zastavil ve své promluvě. Označil ji za schopnost sdělovat hudbou pocity, emoce, ba vystihnout předivo každodenního života:

„...kdo komponuje „more hispano“, tj. na španělský způsob, je téměř přirozeně veden k harmonickému prolínání folklórních prvků, lidových písní, vycházejících z každodenního života, s tím, co nazýváme „vážnou hudbou“. Tak jsme dnešního večera byli zahrnuti celou škálou pocitů: „alegría de vivir“, radost ze života, sváteční nálada, která probleskuje z kompozic tří tanců „El sombrero de tres picos“ od de Fally či boj proti zlému vyjádřený ve slavném „Danza ritual del fuego“ téhož autora; pestrý život městských čtvrtí, jak se ozývá z „Lavapiés“ a „Ibérie“ od Albénize; drama života, který nenachází klidu, jako v případě dona Juana, člověka neschopného prožít autentickou lásku a nakonec shledává prázdnotu své existence - mistrovské dílo Straussovo dokonale vystihuje přechod od euforie naplňující skladbu k smutné prázdnotě vyjádřená v teskném finále,“

charakterizoval papež právě skladby, které právě dozněly. Jak ale dodal, toto nejsou jediné elementy, které se vynořují ze skladeb komponovaných na španělský způsob. Jejich konstantou je také náboženský motiv, hluboce zakořeněný v obyvatelích Španělska:

„Velice dobře jej vystihl Rimsky-Korsakov v nádherném Španělském capriccio, vedle španělských folklórních písní a tanců zahrnul do své skladby populární náboženské melodie. V první části lze rozeznat prastarou asturskou invokaci, v níž se žádá o ochranu P. Marie a sv. Petra, nebo v druhé části, kde se objeví cikánská píseň o Madoně. Jsou to divy, které dokáže hudba, tento univerzální jazyk, dovolující překonat každou bariéru a vstoupit do světa druhého, , světa národa kultury a dovoluje nám také obrátit mysl a srdce k Jinému s velikým „J“, totiž povznést se do světa Božího.“

řekl Benedikt XVI. na závěr koncertu, který pro něj ve Vatikánu uspořádala vláda asturského knížectví. Dodejme ještě, že vystoupení ve Vatikánu splnilo také životní přání dirigenta Valdése, který zanedlouho ukončí své šestnáctileté angažmá v čele asturského symfonického orchestru:

„Ptali se mě, co bych si přál. Bez velkého přemýšlení jsem vyhrkl: koncert ve Vatikánu.“ Jak říká, byl to sen od chvíle, kdy coby student římské konzervatoře sv. Cecílie přicházel na koncerty právě do Nerviho sálu (tj. Auly Pavla VI.).

Johana Bronková