Rádio Vaticana

Dialog, vzdělání a náboženská svoboda v Pákistánu

15.11.2011

Mezináboženský dialog, vzdělávání křesťanů, zřízení mise stálého pozorovatele OSN pro mezináboženskou toleranci, úsilí o adresnou ekonomickou podporu náboženských menšin v rámci finanční pomoci Pákistánu – jsou hlavní body z rozsáhlé agendy katolického ministra pro mezináboženskou harmonii pákistánské federální vlády. Akram Gill přijel do Itálie jako účastník několika konferencí a seminářů. Zítra jej přijme Svatý otec při pravidelné středeční generální audienci.

Advokát Gill poskytl rozhovor agentuře Fides o svém půlročním působení v úřadu. Zdůraznil, že v otázce náboženských menšin lze v Pákistánu zaznamenat jisté zlepšení – nynější demokratická vláda zavedla pětiprocentní kvótu zaměstnanců z minoritních náboženství ve státní správě a ustavila parlamentní zástupce menšinových vyznání. Přesto křesťanům, kteří většinou pocházejí z chudých vrstev, schází vzdělání, ekonomický i sociální postup. Ministr Gill chce vyzvat křesťanské školy v Pákistánu, jejichž studenty jsou z 99 procent muslimové, aby poskytovali křesťanské mládeži bezplatnou výuku a dopomohli tak její sociální mobilitě. Rovněž finanční pomoc bohatých států Pákistánu by mohla být podmíněna zřízením zvláštních vzdělávacích a ekonomických programů ve prospěch náboženských menšin, míní katolický ministr. Jeho úřad usiluje také o zřízení zvláštní komise pro náboženské minority v sídle OSN a opětovné pozvání zvláštního pozorovatele OSN pro mezináboženskou toleranci do Pákistánu (zemi navštívil již v roce 1995).

Akram Gill se dotkl také ožehavého tématu zákona o rouhání. Po atentátech na Shabhaza Bhattiho a Salmana Taseera nelze hovořit o revizi tototo zákona, avšak lze motivovat politické strany, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Od zavedení zákona v roce 1986 jím bylo postiženo více muslimů, než křesťanů či hinduistů, zdůraznil ministr Gill, a proto je i v zájmu islámských politiků dospět k takové kultuře ke společnosti, která by umožnila změnu kontroverzního právního nařízení, schváleného diktátorem Zia-ul-Haquem.

Jana Gruberová