Rádio Vaticana

Za 5 let mohou v Itálii interrupce zcela vymizet

22.10.2011

Ne proto, že se změní zákony nebo zmizí poptávka, nýbrž kvůli nedostatku gynekologů připravených účastnit se zabíjení nenarozeného dítěte. Už dnes 71 % z nich využívá práva na výhradu svědomí. Znamená to, že všechny aborty , kterých je v Itálii asi 115 tisíc ročně, provádí jen 150 lékařů. Tento počet v příštích letech výrazně klesne, protože většina z nich je v pokročilém věku. Mladá generace gynekologů téměř bez výjimek účast na potratu odmítá. Důvody jsou převážně etické a pokud ne, jde o jednoduchou kalkulaci: nechtějí se stát specialisty na interrupce.

V mnoha nemocnicích a dokonce v celých regionech, zvláště na italském jihu, jsou potratová oddělení zavřená kvůli nedostatku personálu. Totéž se týká lékařských fakult, kde už nikdo nechce mediky učit, jak interrupci vykonat. Gynekologové-abortisté proto založili zvláštní sdružení a tento týden pořádali v Římě svůj první kongres. Chtěli na něm upevňovat sebevědomí, protože – jak tvrdí – netěší se v lékařské společnosti náležitému uznání a upozorňovat na možný zánik své profese: „Za pět let bude mnoho z nás v důchodu a v Itálii možná nebude vůbec možné vykonat potrat,“ lituje doktorka Silvana Agatone, předsedkyně italského sdružení gynekologů-abortistů.

Dodejme, že italské zákony jsou v otázce potratů velmi liberální. Od roku 1981 dovolují takzvanou terapeutickou interrupci, pokud ohrožuje zdraví matky nebo se plod nerozvíjí správně, až do konce osmého měsíce těhotenství. Vzhledem k rozvoji prenatální diagnostiky poptávka po těchto obzvláště brutálních „zákrocích“ rok od roku narůstá. Představují dnes 3 % všech potratů. Podle předsedy italského Sdružení katolických gynekologů je v této oblasti celá řada nedorozumění. Lékaři a vědci zatajují před rodinami negativní důsledky této tzv. terapie, jako je deprese zvaná postabortivní syndrom. Na katolické klinice Gemelli jsme zvolili jinou cestu, zdůrazňuje Mudr. Giuseppe Noia. Máme tu zvláštní hospic pro smrtelně nemocná nemluvňata, které rodiče mohou doprovázet až do smrti. Takto samozřejmě trpí také, ale jsou potom schopni začít znovu žít, dodává italský lékař.

Johana Bronková