Rádio Vaticana

Bazilika Narození Páně v Betlémě

6.9.2011

1. část

„Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z rodu a domu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se její dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.“ (Lk 2, 1 – 7)

Vážení posluchači a poutníci, v dnes zastavíme naše kroky v Betlémě, ve městě, kde si připomínáme Ježíšovo narození. Betlém byl společně s Jeruzalémem a Nazaretem tradičním místem, kam směřovaly a dodnes směřují cíle křesťanských poutí.
Bazilika Narození Páně stojí na náměstí Jesliček a rozhodně ji nemůžeme přehlédnout. I když ji nezdobí vznešenost gotiky, ani krása baroka a celá stavba nám připomíná spíše pevnost než chrám, přesto má svoje vnitřní kouzlo a tajemství. Proto neváhejme a společně v úklonu vstupme branou Pokory, pouhých 120 cm vysokou, a podívejme se nejprve do historie.

První křesťanská stavba na tomto místě vznikla ve 4. století, kdy císař Konstantin Veliký dal na podnět své matky Heleny odstranit pohanskou svatyni, která stála nad jeskyní Narození, a místo ní postavil 1. křesťanskou baziliku, která byla vysvěcena r. 339. Kolem r. 385/6 přišel svatý Jeroným, aby zde žil a pracoval na překladu Bible z hebrejštiny do latiny, který známe pod názvem Vulgáta. Bazilika získala svoji dnešní podobu díky císaři Justiniánovi, který ji nechal v 1. polovině 6. stol. přestavět a vyzdobit mozaikami. Začátkem 7. stol. přišli Peršané, kteří v té době zničili ve Svaté zemi na 300 kostelů a klášterů, aby vykořenili křesťanství. Když stanuli v Betlémě, našli zde výjev zobrazující klanění 3 králů v oděvu připomínající roucha perských panovníků. Nechme nyní hovořit list z jeruzalémské synody z r. 836, který situaci vystihuje takto:

„Když Peršané rozbořili všechna syrská města, přišli až do Betléma, spatřili s úžasem obrazy mágů z Persie. … V hluboké vážnosti a milující úctě ke svým předkům uctili mágy a chrám ušetřili. A tak je tu až dodnes.“

V obdobích mezi 2. a 3. křížovou výpravou byla provedena generální oprava baziliky a byl jí dodán vzhled pevnosti. Koncem 12. století ale křižáci z Betléma odešli a vlády se ujali muslimští Arabové. R. 1347 se podařilo františkánům získat do správy jeskyni Narození. Po příchodu osmanských Turků a nastolení jejich moci v letech 1517 – 1917/18 upadla katolická církev a i františkáni v nemilost. Koncem 17. stol. museli františkáni správu svatyň odevzdat řecké ortodoxní církvi. Od tehdy se mezi řeckou ortodoxní, katolickou a arménskou církví vyostřily spory o vlastnictví. R. 1852 byl vydán tzv. status quo, turecký dekret, který měl ukončit tyto spory. Během britského mandátu (1918 – 1948) se stal Betlém střediskem křesťanských poutí a bazilika Narození Páně spolu s Jeruzalémem nejčastějším cílem poutníků. Navštívili jej rovněž významní papežové jako například Pavel VI. v r. 1964, blahoslavený Jan Pavel II. v r. 2000 i jeho současný nástupce Benedikt XVI. v roce 2009.

Baziliku obklopují klášterní zdi – od severu přiléhá klášter františkánů spolu s kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské, od jihovýchodu klášter řecké ortodoxní církve a od jihozápadu arménský. Uvnitř pětilodní baziliky uvidíme 40 monolitických sloupů pocházející z místních kamenolomů. Pod dnešní kamennou dlažbou z 19. stol. jsou části mozaikové podlahy z konstantinovské stavby. Mozaika je čtyřbarevná s geometrickými vzory. Prostory mezi okny vyplňují zbytky postav andělů, jejichž tváře jsou obráceny směrem k jeskyni Narození a jejich ruce označují oznamovací gesto. Podíváme-li se směrem, kterým andělé kynou, uvidíme mohutný ikonostas z r. 1942. A právě pod ním se nachází jeskyně Narození.

Zde musíme připomenout, že z této jeskyně se každoročně rozesílá před vánočními svátky Betlémské světlo a byli to právě brněnští skauti, kteří se v r. 1989 zasloužili o to, že bylo poprvé dopraveno i do Čech.

Podzemní část baziliky tvoří jeskynní systém vyhloubený do měkkého vápence. Podle archeologických průzkumů byly prostory využívány od 7. stol. před Kristem jako obydlí a pohřebiště. Jedná se o systém asi 10 jeskyň, chodeb, oltářů a kaplí. Tento systém spojuje baziliku Narození se sousedním katolickým kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské. Zmíněný katolický kostel byl i s klášterem postaven během 1. křížové výpravy na zbytcích byzantských staveb a správou byli pověřeni augustiniáni. Stavby ve 14. století převzali františkáni. Vejdeme-li do kostela a dáme-li se směrem doprava, sejdeme do podzemí, kde se nachází jeskynní systém. Nejrozsáhlejší je tzv. Velká jeskyně, která slouží zároveň jako křižovatka. Současná podoba jeskyní vděčí přestavbě v 50. letech minulého století.

Václava Benešová