4.8.2011
Rusko je zemí s největším počtem věřících v Evropě, což vysvětluje pozornost, kterou Benedikt XVI. obrací k této zemi. Papež usiluje o spolupráci, která by bránila křesťanské hodnoty před šířícím se sekularismem, píše italský publicista Marco Tosatti ve svém příspěvku na internetovém portále Vatican Insider.
Drtivá většina Rusů věří v Boha – 82% podle sociologického šetření nadací „Public Opinion“ a „Wednesday“, které jsou napojeny na synodální oddělení pro mládež ruské pravoslavné církve. Výzkum zpracoval odpovědi půldruhého tisíce lidí starších 18 let, trvale žijících ve 44 ruských krajích.
Výsledek studie je překvapivý. V zemi, která celým generacím vnucovala ateismus, vyučovala jej na univezitách a věnovala mu minimálně jedno muzeum, se pouze 13 procent dotázáných označilo za rozhodné ateisty a pět procent ateismus váhavě připouští. Za ateisty se označují převážně muži (dvě třetiny) a příslušníci slabších sociálních vrstev. V porovnání s jinými evropskými zeměmi se tak Rusko umístilo na přední příčky, co se počtu věřících týče. Podle výzkumů agentury Interfax je německých nevěřících 31%, anglických 34% a belgických 36%.
Čtvrtina z respondentů, kteří věří v Boží existenci, tvrdí, že nepatří k žádnému organizovanému náboženství. Polovina věřících se naproti tomu hlásí k ruské ortodoxní církvi. Nevýrazně zastoupena jsou další vyznání – čtyři procenta věřících se prohlašuje za muslimy, nepatrně je katolíků, protestantů, buddhistů a židů. Avšak i mezi věřícími pravoslavnými pouze tři ze sta docházejí na pravidelné týdenní bohoslužby.
Nicméně i to postačuje k tomu, aby moskevský starosta Sergej Sobjanin od svého nástupu do funkce před necelým rokem nepokračoval v plánu stavby dvouset nových pravoslavných kostelů v hlavním městě. Na osmdesáti parcelách již stavební práce začaly, dalších dvacet pozemků bude církvi předávno v dohledně době. Jak prohlásil patriarcha ruské pravoslavné církve Kyrill, pokud se program výstavby uskuteční, změní se náboženská podoba Ruska.
Moskevský patriarchát nyní po letech státního ateismu musí čelit plíživému sekularismu. „Sovětský režim stejně jako současný sekularismus přivádějí pravoslavné ke spojenectví s dalšími křesťanskými vyznáními. O spolupráci pravoslavných s katolíky se veřejně nemluví, avšak je patrná jak na diplomatické úrovni, tak v terénu,“ tvrdí Jean François Thiry. Tento čtyřiačtyřicetiletý ředitel původně malého nakladatelství, nazvaného „Duchovní knihovna“ pochází z Nizozemí. Usadil se v Rusku, s nímž kulturně souzní, a začal vydávat knihy duchovního obsahu. Postupně se z iniciativy vyvinulo ekumenické kulturní centrum v ulici Pokrovka, slavnostně otevřené v roce 2004, které vydává teologicko-filosofické i literární publikace klasiků 20. století a jemuž jsou nakloněny církevní i politické špičky. „Od roku 1993 se snažíme o spolupráci katolíků s pravoslavnými“, pokračuje Thiry, „a pozorujeme, jak se vyvíjí reakce na zprávy z Vatikánu. To, co dnes říká Benedikt XVI., je a priori přijímáno pozitivně a s velkou pozorností. Pro Jana Pavla II. by to bylo nemyslitelné. Rusové ho nečetli a nechápali – možná kvůli omezenosti nás katolíků, snad kvůli předsudkům, či jednoduše proto, že doba ještě nedozrála“, uzavírá ředitel „Duchovní knihovny“.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.