Rádio Vaticana

Živit víru v Pána, který brání zlu zapustit kořeny

17.7.2011

Benedikt XVI. před Angelus, Castel Gandolfo

Drazí bratři a sestry,
Evangelní podobenství jsou krátké příběhy, které Ježíš používá, aby hlásal tajemství nebeského království. Užitím obrazů a situací každodenního života, nám chce Pán „ukázat vlastní základ všech věcí. Ukazuje nám... Boha jednajícího, který vstupuje do našeho života a chce nás vzít za ruku“ (Ježíš Nazaretský I, Brno, 2007, str. 139). Tímto typem promluv božský Mistr vybízí k uznání primátu Boha Otce. Tam kde není On, nic nemůže být dobré. Tato priorita rozhoduje o všem. Nebeské království označuje právě Boží vládu, a to znamená, že jeho vůle musí být přijata jako vůdčí kritérium naší existence.

Tématem, které obsahuje evangelium této neděle, je právě nebeské království. „Nebe“ netřeba chápat jenom ve smyslu výše, která nás přesahuje, poněvadž tento nekonečný prostor obsahuje i lidské nitro. Ježíš přirovnává nebeské království k obilnému poli, aby nám dal pochopit, že v nás je zaseto něco malého a skrytého, co však má nepotlačitelnou životní sílu. Navzdory všem překážkám osení vyroste a uzraje. Tento plod bude dobrý jedině, pokud bude půda života kultivována podle Boží vůle. Proto nás v podobenství o pšenici a koukolu (Mt 13, 24-30) Ježíš upozorňuje, že poté, co zasel hospodář, „když lidé spali, přišel jeho nepřítel, který rozházel plevel“. To znamená, že musíme být připraveni pečovat o milost obdrženou v den křtu a dále živit víru v Pána, který brání zlu zapustit kořeny. Svatý Augustin, který komentuje toto podobenství, poznamenává, že „mnozí jsou nejprve koukolem a potom se stávají dobrou pšenicí“ a dodává: „kdyby ti, kteří jsou špatní, nebyli trpělivě snášeni, nedospěli by ke chvályhodné změně“ (Quaest. septend. in Ev. sec. Matth., 12,4).

Drazí přátelé, kniha Moudrosti – z níž je dnes vzato první liturgické čtení – ozřejmuje tuto dimenzi božského Bytí a říká: „Kromě tebe není boha, který by se o všechno staral… Tvá moc je základ spravedlnosti a to, žes pánem, činí tě shovívavým ke každému“ (Mdr 12,13.16); a Žalm 85 to potvrzuje: „Tys totiž, Pane, dobrý a shovívavý, nejvýš milosrdný ke všem, kdo volají k tobě“ (v.5). Jsme-li proto dětmi Otce tak velikého a dobrého, snažme se připodobnit se Mu! To bylo účelem, který zamýšlel Ježíš svým kázáním; říkal totiž těm, kteří mu naslouchali: „Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5,48). Obraťme se s důvěrou k Marii, ke které jsme včera obraceli titulem Panna Maria Karmelská, aby nám pomohla věrně následovat Ježíše a tak žít jako opravdové děti Boží.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV