16.7.2011 

Requiem za zesnulého Ottu von Habsburka se dnes odpoledne konalo ve vídeňské katedrále sv. Štěpána. Svatého otce při smuteční slavnosti zastupoval kardinál Christoph Schönborn, který byl hlavním celebrantem. Z České republiky se zádušní mše svaté účastnili pražský arcibiskup Dominik Duka, brněnský biskup Vojtěch Cikrle a ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Přítomen byl také Karel Schwarzenberg. Vatikánský státní sekretář Tarcisio Bertone sdělil v zaslaném poselství, že Benedikt XVI. projevil přání, aby vídeňský arcibiskup „ujistil rodinu a smuteční společenství o papežově duchovní blízkosti a spojení v modlitbě.“

Kardinál Schönborn pozdravil věřící v katedrále, na dómském náměstí i ty, kteří bohoslužbu sledovali prostřednictvím rakouského rozhlasu a televize. Na začátku své promluvy připomněl slova zesnulého: Nejdůležitějším okamžikem v životě člověka je smrt, která se nachází za oním prahem, před nímž „my všichni ještě stojíme“. Kardinál dále hovořil o celoživotním poslání Otty von Habsburka, kterým bylo úsilí o mírové soužití národů.

Stejně jako Abrahám, který byl vytržen z důvěrně známého světa, poslechl Boha a vydal se na cestu, zůstal navzdory změněné politické situaci dědictví svého rodu věrný také poslední vnuk rakouského císaře, řekl kard. Schönborn

„Bylo by politicky korektní, odsoudit myšlenku pomazání Bohem jako dávno překonanou, avšak Otto von Habsburk ji vnímal ve zcela původním smyslu především jako zodpovědnost. Nikoliv jako nárok na vládnoucí postavení, nýbrž jako úkol, zodpovědně před Bohem přebírat svěřené úkoly, které před nás byly postaveny. Zodpovědnost před Bohem za to, jak nakládáme se svěřeným, nelze na někoho přesunout či ji odložit.“

Z postoje Otty von Habsburka k dějinám se můžeme učit, zdůraznil kardinál, a citoval myšlenku zesnulého z roku 1971, která se pro něj nyní, o čtyřicet let později, stává realitou.

„Když předstupujeme před svého Stvořitele, platí pro Něj pouze splnění povinnosti a dobrá vůle. Bůh po člověku nepožaduje, aby mu přinesl zprávy o vítězství. O úspěch se postará On sám. Od nás pouze očekává, abychom žili co nejlépe.“

Vídeňský arcibiskup se dále soustředil na Evangelium blahoslavenství. Zdůraznil, že blahoslavenství nejsou sice ústavou zakládající stát, ale mohou se stát listinou šťastného života. Vyzdvihl pak zejména tři z nich. „Blahoslavení chudí“ se váže k pokoře, která je darem skutečně velkých lidí, kteří vědí o své nepatrnosti před Bohem a nepotřebují si dokazovat svou velikost pohlížením na ostatní shora. Otto von Habsburk se setkával bez stavovského odstupu s lidmi nejrůznějšího původu a přesvědčení.

„Jak dobře by udělalo i nám všem, byť nepocházíme z císařského rodu, kdybychom si uvědomili královskou důstojnost každého člověka, nejenom každého křesťana, o níž vydává tak mocné svědectví židovsko-křesťanská tradice.(...) Otto von Habsburk byl přesvědčen o tom, že každý věřící člověk vidí v sobě sama i ve svém bližním podobu Boží, kterému Stvořitel dal práva, jež mu nemohou odejmout jednotlivec ani stát, tyran ani kolísavá vůle většiny.“

„Blahoslavení ti, kteří hladovějí a žízní pro spravedlnosti“, pokračoval kardinál s poukazem na úsilí o spravedlnost, jež bylo zásadním postojen zemřelého podle císařského hesla jeho pradědů „Iustitia regnorum fundamentum – Spravedlnost je základem veškeré vlády“. A konečně „Blahoslavení tvůrci pokoje“ - to zemřelý považoval za nejdůležitější. Jeden den války stojí více než rok míru, poznamenal kdysi.

Kardinál Schönborn pak uzavřel svou homilii osobní vzpomínkou na „Středoevropský katolický den“, kterého se v Mariazell v květnu 2004 zúčastnilo více než 100 tisíc poutníků z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Chorvatska, Slovinska, Bosny a Rakouska. Byl přítomen ve svých 92 letech i Otto von Habsburk a jeho paní Regina. Bylo nevlídné počasí a po bohoslužbě se jich kardinál zeptal, zda jim nebyla příliš zima.

„Z jeho odpovědi vyzařovala nezapomenutelná radost. „Ne, proto jsme přeci žili !“. Zato, proč jste žili, za to vše dnes říkám : Zaplať Bůh,Veličenstvo! Zaplať Bůh tobě, který ses vrátil domů. Zaplať Bůh, věrný služebníku! Běž do radosti svého Pána. Amen.“

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.