2.7.2011
V Satu Mare bude zítra blahořečen mučedník komunistického režimu a bývalý biskup této diecéze na severozápadě Rumunska János Scheffler, který byl maďarského původu. Obřadu beatifikace se proto zúčastní představitelé obou národních církví – bukurešťský arcibiskup i primas maďarský, apoštolský nuncius v Rumunsku a další biskupové.
Kard. Angelo Amato, SDB, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení, pro Vatikánský rozhlas představil nového blahoslaveného.
János Scheffler se narodil 29. října 1887 v obci Kálmándu, v oblasti Szatmár, dnešní Satu Mare, která na konci 19.století náležela k Maďarsku. Pocházel z rolnické katolické rodiny a byl druhým z deseti dětí. Místní farář si povšiml chlapcovy nebývalé inteligence a pomohl mu ke studiu na gymnáziu, po němž následoval seminář a teologická fakulta budapešťské univerzity. Byl vážný, pečlivý, uzavřený – jeho spolužáci mu kvůli těmto vlastnostem dali přezdívku “doktor”. Po kněžském svěcení v roce 1910 byl vyslán do Říma, kde na Gregoriánské univerzitě vystudoval kanonické právo, a po návratu do Budapešti získal doktorát teologie. Díky své přípravě pak byl pověřen významnými pastoračními a akademickými úlohami, publikoval katechismus katolické církve a přehled církevních dějin.
Na konci první světové války bylo Sedmihradsko – Transilvánie - podstoupeno Rumunsku – pro Jánose Schefflera to bylo výzvou k tomu, aby se naučil rumunsky, a mohl v tomto jazyce kázat a zpovídat. Stal se farářem v Nagymajtény (Moftinu Mare) a ve dvacátých letech se účastnil 27.mezinárodního eucharistického kongresu v Chicagu (20.-24.6.1926). Tato zásadní zkušenost se stala podnětem k napsání knihy “Ze Satu Mare do Chicaga”. Nadále vyučoval, stal se spirituálem v semináři v Satu Mare. Kdy byl jmenován biskupem a jak došlo k jeho zatčení?
Biskupem diecéze Satu Mare byl jmenován v roce 1942 – v té době její území opět patřilo Maďarsku. Nedlouho poté se stal také apoštolským administrátorem velkovaradínské diecéze. Byl činný a horlivý pastýř, rozvážný a náročný, ale zároveň i otcovský. Od roku 1944 diecézi okupovala Rudá armáda a po skončení války nastalo pronásledování církve. Byly anulovány konkordátní smlouvy a 1.říjen 1948 byl vyhlášen za den zrušení katolické církve východního obřadu. Rumunská vláda chtěla odtrhnout rumunskou církev od Říma a asimilovat katolíky k pravoslavné církvi. Biskupu Schefflerovi bylo za přestup ke pravoslaví nabízeno místo rumunského patriarchy, ale když nepodepsal, byl roku 1950 zatčen tajnou službou “Securitate”. Dva roky strávil v domácím vězení, poté byl převezen do věznice v Bukurešti a poslední dva měsíce prožil v nelidských podmínkách obávané podzemní věznice Jilava. Bylo mu 65 let a navzdory nuceným pracem, zimě, hladu a krutému vyslýchání neustával ve svém apoštolátě, katechezích, modlitbě. Ráno 5.prosince 1952 zkolaboval při sprše vařící vodou a den nato zemřel.
Jaký odkaz zanechal dnešní době bl.János Scheffler?
Připomíná nám, abychom vytrvali ve víře a i za cenu obětí svědčili o naší věrnosti Božím přikázáním a evangelijním blahoslavenstvím. Naší dnešní společnosti chybí skutečné hodnoty – mučednící nám přinášejí věčnou hodnotu lásky, která vítězí nad nenávistí, a odpuštění, jež utiší brutalitu vraždění.
dodal v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas kard.Angelo Amato.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.