Italové si na příliv imigrantů stěžují, ale nakonec jim pomáhají

9.4.2011 

„Že se podaří, aby Tunisané neodcházeli do Evropy je sen. Snad je ale možné, aby jich odcházelo méně. Připomeňme, že po „jasmínové revoluci“ se zhroutil turismus a sedm set tisíc mladých, i vysokoškolsky vzdělaných lidí, se ocitlo bez práce. Nejméně polovina rodin v zemi má problémy a když je někdo zoufalý, tak odjede, ať to stojí, co to stojí.“

Biskup Tunisu, Maroun Elias Lahham tak v rozhovoru pro agenturu SIR komentuje dohodu Itálie a Francie o společných hlídkách blokujících plavby migrantů z Tuniska. „Zdá se, že po dohodě mezi Itálií a Tuniskem jdou věci trochu lépe. Doufejme, že dočasná povolení k pobytu pomůžou Tunisanům v Itálii k lepšímu životu. Evropa nemůže přijmout všechny Tunisany, kteří odcházejí, protože by jich bylo moc. Nejlepším řešením je přesvědčit je, aby zůstali ve vlasti. K tomu je ale potřeba ekonomická pomoc Evropských zemí,“ dodává biskup Lahham. Podle něj Itálie slíbila Tunisku pomoc ve výši 180 milionů eur na vytvoření pracovních míst.

„Zatím je správné postarat se o ty, kdo už dorazili do Itálie. Italové si sice na imiganty stěžují, ale nakonec jim pomáhají,“ pokračuje biskup. „Tunisanům, kteří chtějí odejít, říkám, že Evropa není žádné Eldorádo. Bez práce se však nedá žít a hlad je strašná věc. Po revoluci zkrachovalo tři tisíce turistických kanceláří a čtyři sta tisíc mladých lidí přišlo o práci. Je logické, že se snaží odejít. Tak jsou schopni zajistit alespoň dvě rodiny,“ vysvětluje tuniský biskup.

Markéta Šindelářová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.