20.3.2011 

Benedikt XVI. před Angelus, náměstí sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
děkuji Pánu, že mi dal v uplynulých dnech prožít duchovní cvičení, a jsem vděčný i těm, kteří mi byli nablízku svou modlitbou. Dnešní neděle, druhá postní, bývá nazývána nedělí Proměnění, neboť její evangelium líčí právě toto tajemství Kristova života. Poté, co svým učedníkům oznámil, že podstoupí utrpení, ? vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo? (Mt 17,1-2). Z hlediska smyslů je slunce nejsilnějším světlem, jež z přírody známe, ale z duchovního hlediska spatřili učedníci na krátký čas záři ještě intenzivnější, totiž světlo Ježíšovy božské slávy, která osvěcuje celé dějiny spásy. Sv. Maxim Vyznavač tvrdí, že ?oděv, který zbělel, nesl symboly slov Písma svatého, které se stávaly jasnější, průzračnější a zářivější? (Ambiguum 10).

Evangelium praví, že vedle proměněného Ježíše se ?jim ukázal Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají? (Mt 17,3); Mojžíš a Eliáš, postavy Zákona a Proroků. Petr potom ve vytržení zvolal: ?Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi? (Mt 17,4). Sv. Augustin to komentuje, že my máme jenom jeden příbytek: Krista. On ?je Slovem Božím, Slovem Božím v Zákonu, Slovem Božím v Prorocích? (Sermo De Verbis Ev. 78,3). Sám Otec vskutku prohlašuje: ?To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte? (Mt 17,5). Proměnění není nějakou změnou Ježíše, ale vyjevením jeho božství, ?jeho bytí se nejvnitřněji prolíná s Bohem a stává se čirým světlem. V jednotě s Bohem je Ježíš sám světlo ze světla? (Ježíš Nazaretský, Brno 2007, str. 215). Petr, Jakub a Jan nazírají božství Páně, jsou tak připravováni čelit pohoršení kříže, jak praví jeden antický hymnus: ?Na hoře jsi se proměnil a tví učedníci, nakolik toho byli schopni, nazírali tvou slávu, aby, až tě uvidí ukřižovaného, pochopili, že tvé utrpení bylo dobrovolné, a hlásali světu, že jsi doopravdy Otcova zář? (Κοντάκιον είς τήν Μεταμόρφωσιν, in: Μηναια, t. 6, Roma 1901, str. 341).

Drazí přátelé, také my se podílejme na tomto nazírání a na tomto nadpřirozeném daru tím, že poskytneme větší prostor modlitbě a slyšení Božího Slova. A kromě toho vás, zvláště v této postní době vybízím, jak píše Boží služebník Pavel VI., ?abyste odpověděli na božský předpis pokání nějakým dobrovolným skutkem, jenž bude navíc vzhledem k těm odříkáním, která nám přináší každodenní život? (Paenitemini, 17. února 1966, 3). Vzývejme Pannu Marii, aby nám pomáhala naslouchat a následovat Pána Ježíše, až k utrpení a kříži, abychom měli účast na jeho slávě.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.