2.12.2010
Odborníci Papežské akademie pozitivně hodnotí geneticky modifikované organismy a jejich roli v boji s hladem ve světě. To jsou výsledky vědeckého zasedání akademie, které proběhlo v květnu loňského roku ve Vatikánu. Účastnilo se ho 40 vědců, z toho 7 členů Akademie a 33 dalších pozvaných expertů. Dokumentace zasedání, obsahující také široce pojatý závěr a doporučení, byla zveřejněna tento týden. Zdůrazňuje se v ní, že genetické inženýrství samo v sobě nepředstavuje žádné ohrožení a transgenetické produkty nejsou nebezpečnější než normální.
Papežští akademici věnují velkou pozornost pozitivnímu potenciálu transgenetických produktů a jejich využívání v boji s hladem. Jsou přesvědčeni, že nevyužít výsledků genetického inženýrství by bylo zločinem, vzhledem k více než miliardě lidí trpících hladem a podvýživou, zejména v kontextu hrozby dalších potravinových krizí v souvislosti se změnami klimatu. Vatikánského zasedání se zúčastnil mimo jiné prof. Ingo Potrykus, vynálezce rýže obohacené o provitamin A. Kdyby byla tato rýže všeobecně rozšířena, dalo by se zachránit statisíce dětí, uvádí německý profesor. Kvůli politickým a byrokratickým komplikacím se tato rýže nedostane na pole dříve než v roce 2012.
Účastníci vatikánského zasedání poznamenávají, že na transgenetické organismy byly uvaleny tak velké byrokratické překážky, že je mohou překonat pouze velké mezinárodní koncerny. Tím samým získávají monopol na jejich produkci. Reálně tedy hrozí, že se výsledky genetického inženýrství nedostanou k těm, kdo je nejvíce potřebují, totiž rolníci v rozvojových zemích. A pokud se k nim dostanou, propadnou nové formě závislosti na mezinárodních koncernech. Restrikce vůči transgenetickým produktům se mohou projevit v některých případech tragicky. Tak například v roce 2002, v době velkého sucha, některé hladem trpící africké země odmítly pomoc ze Spojených Států právě proto, že obsahovala transgenetické produkty. Předsudky nechybí ani v Církvi. Svědčí o tom mimo jiné prohlášení některých biskupů během vatikánského Synodu pro Afriku.
Dokument Papežské akademie věd na téma geneticky modifikovaných organismů se setkal s velkou odezvou v Itálii. Ministr zemědělství jej kvitoval se slovy, že Galileo se přestěhoval do Vatikánu. Komentátoři si všímají také toho, že Svatý Stolec udělal to, co mělo už dávno provést FAO nebo Světová organizace zdraví. Totiž zlomil tabu, kterým jsou transgenetické organismy a dal impuls k nové, věcné debaty na toto téma.
Dodejme jen, že dokument Papežské akademie věd nepatří k magisteriu Církve ani není oficiálním stanoviskem Akademie. Včera na to upozornil vatikánský mluvčí. Představuje názor expertů, na které se Svatý Stolec obrátil o radu. Hodnota dokumentu spočívá ve vědecké autoritě účastníků vatikánského sympózia, vyjasnil P. Federico Lombardi SJ.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.