Benedikt XVI. ve Španělsku - 2. den

7.11.2010 


1. Benedikt XVI. dnes dopoledne vysvětil baziliku Sagrada Familia v centru Barcelony, krátce předtím se setkal s královským párem.
2. Odpoledne papež navštívil katolické centrum pro postižené děti ?Nen Déu?
3. V podvečer se rozloučil na letišti s královským párem a premiérem Zapaterem.

ad 1. Barcelonský chrám Svaté rodiny je poslední katedrální stavbou Evropy, nejen proto, že se jeho architekt, Antoni Gaudí inspiroval v některých rysech středověkou architekturou, ale i proto, že je stavbou mnoha generací. Autorovi bylo od počátku zřejmé, že své dílo nikdy neuvidí. Gaudí nicméně zanechal svým následovníkům velmi podrobné plány, doplněné o tisíce detailních kreseb. Třebaže revolucionáři za občanské války část dokumentace zničili, další architekti zůstali zcela věrni Gaudího záměrům. Stavba byla zahájena v roce 1882 a doposud se podařilo realizovat zhruba 60 procent projektu. Dokončena je hlavní loď, podlaha, vitráže, hlavní oltář a baldachýn. Na tři průčelí, věnovaná tajemství Kristova Narození, Umučení a Slávy, na posledním se ještě pracuje, a 18 věží různých velikostí, z nichž nejvyšší, měří 170m. Chrám pojme na 8 tisíc věřících. K jeho úplnému dokončení bude třeba ještě nejméně dalších dvaceti let. Pozoruhodné je také to, že jde o chrám vystavěný do posledního haléře z darů věřících, bez jakýchkoliv církevních nebo státních dotací.

V homilii předcházející působivému obřadu svěcení chrámu Benedikt XVI. s díkem připomněl, ty, kdo se podíleli na více než stoleté historii stavby chrámu, především Antoni Gaudího, který byl jeho duší i tvůrcem, ?geniálního architekta a důsledného křesťana?.
Vysvěcení chrámu Sagrada Familia označil papež za - v jistém smyslu ? vyvrcholení dějin Katalánska, dějin svatosti, uměleckých a básnických děl zrozených z víry. Netajil se ani osobním potěšením z toho, že smí této slavnosti předsedat:

?Radost z toho, že mohu předsedat této bohoslužbě, ještě vzrostla, když jsem se dověděl, že tato sakrální stavba je již od svého počátku úzce spojena s postavou svatého Josefa. Zejména mne dojala jistota, s níž Gaudí uprostřed nesčetných těžkostí, jimž musel čelit, s naprostou důvěrou v božskou Prozřetelnost řekl: ?Svatý Josef tento chrám dokončí?. Je proto nyní symbolické, že ho posvětí papež, jehož křestní jméno je Josef.?

Co znamená posvěcení tohoto kostela, ptá se dále papež a odpovídá:

?V srdci světa, před zraky Boha i lidí jsme v pokorném a radostném úkonu víry pozvedli nezměrné množství hmoty, která je plodem přírody i nezměrného úsilí lidského intelektu, tvůrce tohoto uměleckého díla. Je to viditelné znamení neviditelného Boha, k jehož slávě se tyčí tyto věže jako ukazatele směřující k absolutnu světla a Toho, který je současně Světlem, Výsostí a Krásou.?

Gaudí chtěl v sakrálním prostoru spojil knihy přírody, Písma a liturgie. Ve formách odvozených z přírody se celé stvoření sbíhá k chvále Boží a vysoké reliéfy nad vstupními bránami staví před člověka tajemství Boha zjevené v narození, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Architekt tak geniálně rozvíjí lidské vědomí, ukotvené ve světě, otevřené Bohu, osvícené a posvěcené Kristem:

?Uskutečnil to, co je dnes jedním z nejdůležitějších úkolů: překonat rozkol mezi lidským a křesťanským vědomím, mezi existencí v tomto časném světě a otevřeností k životu věčnému, mezi krásou věcí a Bohem jakožto Krásou. Antoni Gaudí to všechno neuskutečňoval slovy, ale kamenem, čarami, plochami a vrcholy. Krása je skutečně velikou potřebou člověka; je kořenem, z něhož vyrůstá kmen našeho pokoje a plody naší naděje. Krása také zjevuje Boha, protože krásné dílo je tak jako On ryzí nezištnost, zve ke svobodě a vytrhává ze sobectví.?

Zjevené Slovo, Kristovo lidství a jeho církev jsou tři nejvyšší výrazy toho, jak se Bůh ukázal a daroval lidem. Jak píše sv. Pavel, nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, která je už položen a tím je Ježíš Kristus (srov. 1 Kor 3,10-11). On je kamenem nesoucím tíhu světa a zaručujícím jednotu. ?Jediný Kristus zakládá jedinou církev; On je skálou, na níž spočívá naše víra.?

?Proto si myslím, že posvěcení tohoto kostela Svaté rodiny v době, kdy člověk hodlá budovat svůj život za zády Boha, jakoby mu už neměl co říci, je velmi významnou událostí. Gaudí nám svým dílem ukazuje, že Bůh je pravou mírou člověka, že tajemství pravé originality spočívá ? jak říkal ? v návratu k počátku, kterým je Bůh. On sám, který takto otevíral svého ducha Bohu, dokázal v tomto městě vytvořit prostor krásy, víry a naděje, který člověka vede k setkání s Tím, který je pravda a krása. Své pocity architekt vyjádřil takto: ?Jedině chrám je hoden reprezentovat smýšlení lidu, poněvadž náboženství je v člověku to nevznešenější.?

PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE

Na závěr bohoslužby vyšel Benedikt XVI. bránou Božího Narození na terasu, aby pronesl pravidelnou promluvu před modlitbou Anděl Páně, kterou se pak s věřícími na náměstí a přilehlých ulicích pomodlil.

?Dnes jsem s velikou radostí zasvětil tento kostel Synu Nejvyššího, který se zřekl sám sebe a stal se člověkem, pod péčí Josefa a Marie nás v tichu nazaretského domu beze slov učil důstojnosti a prvotní hodnotě manželství a rodiny, naději lidstva, v níž se život přijímá od početí do přirozeného skonu. Učil nás také, aby se celá církev nasloucháním a uskutečňováním jeho Slova proměňovala v jeho rodinu. A ještě více. Svěřil nám poslání, abychom byli semenem bratrství, které bude po zasetí do každého srdce živit naději.

Génius Antonia Gaudího, prostoupen úctou ke Svaté Rodině, kterou v katalánském lidu rozšířil svatý José Manyanet, inspirovaný horlivostí své křesťanské víry, dokázal proměnit tento chrám na chválu Boží vytvořenou z kamene. Chválu Boha, jejímiž protagonisty stejně jako při Kristově narození, byli ti nejprostší a nejpokornější lidé. Gaudí svým dílem skutečně přinesl svému lidu evangelium. Proto pojal tři venkovní arkády jako katechezi o Ježíši Kristu, jako velký růženec, který je modlitbou prostých. V ní lze rozjímat radostná, bolestná a slavná tajemství našeho Pána. A nejen to: ve spolupráci s farářem donem Gilem Parésem navrhl a ze svých úspor hradil založení školy pro děti zedníků a těch nejobyčejnějších rodin z tehdejší předměstské čtvrti Barcelony. Uskutečnil tak přesvědčení, které vyjádřil slovy: ?Chudým se vždycky musí dostat přijetí v chrámu, kterým je křesťanská láska.?

Dnes dopoledne jsem zakusil radost z toho, že jsem mohl dát tomuto chrámu titul menší baziliky. Na ní mohou muži a ženy všech kontinentů obdivovat průčelí Božího Narození. Rozjímejme nyní o tajemství Vtělení, pozvedněme svoji modlitbu k Matce Boží slovy Anděla, svěřme svůj život životu celé církve a vyprošujme dar pokoje všem lidem dobré vůle.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. před Angelus je ZDE

Obřadu svěcení chrámu Svaté Rodiny se účastnilo přibližně 60 tisíc lidí (v samotném chrámu 7 000, na přilehlých ulicích 36 tisíc a na plaza Monumental 15 tisíc lidí). V ulicích Barcelony pozdravilo papeže 250 tisíc lidí.

ad 2. V 17:15 navštívil Benedikt XVI. více než stoleté Dobročinné dílo Nen Déu, které roku 1892 založila blahoslavená Carmen od Dítěte Ježíše Gonzáles Ramos, zakladatelka františkánských sester od Nejsvětějších Srdcí.

V institutu, který nabízí lékařskou i psychologickou pomoc, žije na 250 dětí ve věku 3 až 21 let, kteří trpí těžkou epilepsií, autismem, poruchami osobnosti či chování. Struktura zahrnuje také školu a denní stacionář. Pracuje tu osm sester a osmdesát členů personálu a dobrovolníků. Těm všem Benedikt XVI. poděkoval za jejich záslužnou práci.

Přivítání papeži připravili arcibiskup Barcelony kardinál Lluís Martínez Sistach, představená komunity sestra Rosarie a dvě děti - Antonio a Marie del Mar, které zpívaly:

?Dobré odpoledne, Svatý otče. Jménem všech svých kamarádů z Nen Déu, vám chci poděkovat, že jste přišel do našeho domu a že jste nám dal pocítit štěstí, protože i když jsme jiní, naše srdce umí milovat stejně jako všechna ostatní srdce a chceme být milováni. Také chceme poděkovat našim otcům, kteří nám dali dar života, a těm, kdo se o nás starají,?
pozdravila španělsky Maria del Mar a po ní katalánsky Toni:
?Svatý otče, chceme vás poprosit: modlete se za nás, abychom se stali přáteli Ježíše, který si vážil dětí i nemocných. A chceme vás poprosit, abyste nás nosil stále ve svém otcovském srdci! A teď vám moji kamarádi zazpívají písničku. Ať se vám líbí!?

Papež, který během své návštěvy požehnal základní kámen nové budovy institutu, připomněl těsnou souvislost mezi dopoledním posvěcením chrámu Svaté Rodiny a odpolední návštěvou v tomto charitním institutu.
Poukázal na to, že sakrální budova je znamením opravdového Božího stánku mezi lidmi a že pro křesťana je pravou svatyní Boha každý člověk, s nímž je proto třeba jednat s maximální úctou i citem, zejména když se ocitnul v nouzi.

?Děkuji Bohu za vaše životy, jež jsou v jeho očích tak cenné, a ujišťuji vás, že zaujímáte v papežově srdci velmi důležité místo. Modlím se za vás každý den a prosím, abyste mi svou modlitbou pomáhali věrně plnit poslání, které mi svěřil Kristus. Nevynechávám ovšem modlitbu také za ty, kteří slouží trpícím a neúnavně se zasazují o to, aby postižené lidé mohli zaujímat ve společnosti spravedlivé místo a nebyl v důsledku svých omezení odsouváni na okraj.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. v charitním středisku je ZDE

ad 3. Se Španělskem se Benedikt XVI. rozloučil na letišti v Barceloně v sedm hodin večer. K letadlu ho jménem celé země vyprovodil španělský král Juan Carlos s manželkou Sofií. S ním měl Benedikt XVI. možnost pohovořit necelou čtvrthodinu před začátkem dopolední bohoslužby. Král papeži daroval faksimile takzvaného Zlatého kodexu (Codex Aureus) z roku 1045, který obohatí Vatikánskou knihovnu.

Krátce před odletem se Svatý otec setkal soukromě také s premiérem Zapaterem. Mimo krále samozřejmě papeže na letiště doprovodili také kardinálové a biskupové. Také s nimi se dnes setkal a to u oběda v budově barcelonského arcibiskupství.

Benedikt XVI. poděkoval za pohostinnost a vlídné přijetí a krátce se za svou cestou ohlédl. Připomněl, že do Compostely přišel jako jeden z mnoha poutníků.

?Cesty, které vedly Evropou směrem do Santiaga, byly velmi odlišné. Každá měla vlastní jazyk a svoje zvláštnosti, ale víra byla stejná. Existoval společný jazyk: Kristovo evangelium. Poutník se mohl kdekoli cítit jako doma. I přes národnostní odlišnosti si byl vědom, že je členem velké lidské rodiny, do níž patřili další poutníci a obyvatelé, které potkával cestou. Kéž tato víra nalezne na tomto kontinentu novou sílu, stane se zdrojem inspirace a umožní růst v solidaritě a službě druhým, zejména těm skupinám lidí a národů, které jsou v největší nouzi. Obě události, k nimž dnes došlo v Barceloně - posvěcení Gaudího baziliky a návštěva dobročinné instituce ? papež označil za dvojí symbol plodnosti téže víry, která skrze lásku a krásu tajemství Boha přispívá k vytváření společnosti, která bude více hodná člověka.

?Žehnám vám ve jménu Páně. S jeho pomocí se uvidíme příští rok v Madridu na Světových dnech mládeže. Nashledanou.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na rozloučenou je ZDE

18. apoštolská cesta Benedikta XVI. skončila v neděli ve 22:00, kdy se Svatý otec vrátil do Vatikánu.

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.