Rádio Vaticana

Benedikt XVI. napsal list seminaristům

18.10.2010

V souvislosti s Kněžským rokem, který byl zakončen v letos v červnu, vyjádřil Svatý otec touhu oslovit speciálně také ty, kdo se připravují na kněžskou službu, aby jim vyjádřil svou blízkost. Tří stránkový list Benedikta XVI. všem seminaristům byl dnes publikován. Papež se velmi osobním tónem zamýšlí v sedmi číslovaných odstavcích nad modlitbou, eucharistií, zpovědí, lidovou zbožností, studiem, lidským zráním a rozlišováním povolání během seminární formace. O studiu Benedikt XVI. píše:

? Čas v semináři je také a především časem studií. Křesťanská víra má racionální a intelektuální dimenzi, která je podstatná. Bez ní by víra nebyla sama sebou. Pavel mluví o ?nauce?, do níž jsme byli uvedeni křtem (Řím 6,17). Všichni znáte slova svatého Petra, která byla středověkými teology chápána jako oprávnění pro pěstování racionální a vědecky zpracované teologie: ?Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech (logos) vaší naděje.? (1 Petr 3,15). Osvojte si schopnost podávat takové odpovědi. Je to jeden z hlavních úkolů během let v semináři. Mohu vás jen naléhavě prosit: studujte usilovně! Využijte let studií! Nebudete toho litovat. Ano, často se předměty studií zdají velmi vzdálené praktickému křesťanskému životu a pastorační službě. Přesto je však naprosto pomýlené klást vždycky hned pragmatickou otázku: Bude mi to v budoucnu k něčemu? Bude to prakticky, pastoračně užitečné? Nejde totiž jenom o to naučit se věci evidentně užitečné, ale poznat a porozumět vnitřní struktuře víry v jejím celku, aby se tak stala odpovědí na otázky, které lidé kladou a které se navenek z generace na generaci mění, ale přesto jsou v jádru stejné. Proto je důležité přesáhnout dobově proměnlivé otázky a chápat je v jejich pravém a vlastním smyslu a tak chápat také odpovědi jakožto pravé odpovědi. Je důležité znát do hloubi celé Písmo svaté v jeho celistvosti Starého i Nového zákona; formaci textů, jejich literární zvláštnosti a postupný zrod kánonu posvátných knih, vnitřní dynamickou jednotu, která se nenachází na povrchu, ale která jedině dává jednotlivým textům plný význam. Je důležité znát církevní Otce i velké koncily, které církev vstřebala, věřit podstatným tvrzením Písma a reflektovat je. Mohl bych tímto způsobem pokračovat: to co nazýváme dogmatika je porozumění jednotlivým obsahům víry v jejich jednotě, ba dokonce v jejich nezazší jednoduchosti: každá jednotlivá zvláštnost je nakonec pouhým vysvětlením víry v jediného Boha, který se zjevil a zjevuje se nám. O tom, že je důležité znát podstatné otázky morální teologie a sociálního učení církve, nemám potřebu přímo mluvit. Jak důležitá je dnes ekumenická teologie a poznání různých křesťanských společenství je zřejmé. Stejně tak je nezbytné základně se zorientovat ve velkých náboženstvích a v neposlední řadě ve filosofii. Porozumět lidskému hledání a tázání, na něž víra dává odpověď. Učte se však také chápat a ? odvážím se říci ? mít rádi kanonické právo v jeho vnitřní nezbytnosti a formách jeho praktického užití. Společnost bez práva by byla společností zbavenou práv. Právo je podmínkou lásky. Nechci nyní pokračovat ve výčtu, ale ještě jednou řeknu: mějte rádi studium teologie a věnujte mu vnímavou pozornost, aby byla teologie ukotvena v živém společenství církve, jejíž autorita není protilehlým pólem vůči teologické vědě, ale jejím předpokladem. Bez církve, která věří, teologie přestává být sama sebou a stává se sbírkou rozmanitých disciplin, které nemají vnitřní jednotu.?

PLNÉ ZNĚNÍ listu Benedikta XVI. seminaristům je ZDE

Milan Glaser