13.3.2004 

V noci na dnešek zemřel vídeňský emeritní kardinál Franz König. Jeho smrtí odchází poslední z kardinálů, kteří byli jmenováni ještě papežem Janem XIII.

Kardinál Franz König, emeritní předseda Papežské rady pro dialog s nevěřícími, emeritní arcibiskup Vídně, se narodil v Rabensteinu v diecézi Sankt Pölten v Rakousku 3. srpna 1905. Byl žákem benediktinů v Melku. V letech 1927 až 1933 studoval v Římě na Gregoriánské univerzitě a na Papežském Biblickém institutu, kde se pod vedením jezuity Francesca Messiny specializoval na iránské náboženské dějiny. Na kněze byl vysvěcen 29. října 1933, vrátil se do Rakouska, kde působil v pastoraci. V roce 1937 dosáhl ve Francii na univerzitě v Lille licenciátu sociálních věd a dále se věnoval orientalistice na Vídeňské univerzitě. Od roku 1945 byl profesorem religionistiky v Kremsu, od roku 1946 dostal katedru Starého zákona se zvláštním zaměřením na starověká náboženství a od roku 1948 začal vyučovat morální teologii na teologické fakultě v Salzburgu. V srpnu 1952 byl jmenován pomocným biskupem v Sankt Pölten, kde se horlivě věnoval pastorační službě. 10. května 1956 ho papež Pius XII. jmenoval vídeňským arcibiskupem. Na konzistoři 15. prosince 1958 byl papežem Janem XXIII. jmenován kardinálem. Je autorem řady odborných publikací o dějinách náboženství. Kromě své pastorační služby byl významným protagonistou II. vatikánského koncilu.

Rakousko má nyní dva kardinály: kardinála Christopha Schönborna (*22.01.45) a kardinála Alfonse Maria Sticklera (*23.08.10).

Pohřeb kardinála Königa bude v sobotu 27 března v 10 hod. v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.

K dnešnímu dni je celkem 191 kardinálů, z toho voličů je 126.

Svatý otec Jan Pavel II. při této příležitosti zaslal vídeňskému arcibiskupovi Christophovi Schönbornovi telegram, ve kterém ocenil věrnost kardinála Königa svému biskupskému heslu Veritatem facientes in caritate. Během svého dlouhého pastoračního působení se podle papežových slov hluboce zapsal do vědomí církve a rakouské společnosti. Jeho svědectví Kristově poselství a jeho úsilí o mír a smíření přesáhly hranice jeho vlasti. Jeho zvláštní starostí byla podpora věřících ve východní Evropě v období nešťastného politického rozdělení kontinentu. Zároveň je mu třeba připsat zásluhu za budování mostů k církvím východních tradic. V závěru svého telegramu Svatý otec vyprošuje zesnulému kardinálovi podíl na věčném míru a korunu věčné slávy, kterou Bůh uděluje svým věrným služebníkům.

Jiří Sýkora

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.