3.10.2010
Benedikt XVI. ke kněžím a řeholníkům, Palermo
Vážení bratři v biskupské službě,
drazí bratři a sestry!
V této pastorační návštěvě ve vaší zemi nemohlo chybět setkání s vámi. Díky za vaše přijetí! Líbilo se mi přirovnání pana arcibiskupa o kráse katedrály a budovy z živých kamenů, kterými jste vy. Ano, v této krátké, ale intenzivní společné chvíli s vámi, mohu obdivovat tvář církve v různosti jejích darů. A jako Petrův nástupce mám to potěšení vás utvrdit v jediné víře a hlubokém společenství, které nám vydobyl Pán Ježíš Kristus. Svou vděčnost vyjadřuji mons. Paolo Romeovi a pomocnému biskupovi. Vás, drazí kněží této arcidiecéze a všech diecézí Sicílie, vás, drazí jáhni a seminaristé, a vás, řeholníci a řeholnice a zasvěcení laici, co nejsrdečněji zdravím a chtěl bych tak dosáhnout ke všem spolubratrům spolusestrám Sicílie, zejména k těm nemocným a pokročilého věku.
Eucharistická adorace, které jsme se mohli s milostí a radostí účastnit, nám odhalila a dala pocítit hluboký smysl toho, co jsme: údy Kristova těla, kterým je církev. Když jsem uprostřed vás vzdával úctu Ježíši, prosil jsem jej, aby rozžehnul vaše srdce svou láskou, abyste se Mu tak připodobnili a mohli jej následovat úplnějším a velkodušnějším darováním se církvi a bratřím. Drazí kněží, rád bych nejprve oslovil vás. Vím, že pracujete horlivě, inteligentně a nešetříte energií. Pán Ježíš, kterému jste zasvětili život, je s vámi! Buďte stále muži modlitby, abyste byli také učiteli modlitby. Vaše dny ať se odvíjejí v rytmech modlitby, během níž se podle Ježíšova vzoru zdržujete v osvěžujícím rozhovoru s Otcem. Není snadné zachovávat věrnost těmto každodenním schůzkám s Pánem, zejména dnes, kdy se běh života stal frenetickým, a starosti pohlcují stále větší měrou. Nicméně, musíme být přesvědčeni, že moment modlitby je základem. Účinně v ní působí božská milost a naší službě dává plodnost. Spousta věcí na nás doléhá, ale pokud nejsme vnitřně ve společenství s Bohem, nemůžeme ani druhým nic dát. Vždycky si musíme vyhradit nezbytný čas k tomu, abychom ?přebývali s ním? (srov. Mk 3,14).
Druhý vatikánský koncil o kněžích prohlásil: ?Svůj posvátný úřad vykonávají zejména v eucharistické bohoslužbě neboli shromáždění.? (Lumen gentium, 28). Eucharistie je zdrojem a vrcholem veškerého křesťanského života. Drazí bratři kněží, můžeme říci, že jím je v našem kněžském životě pro nás? Jakou pečlivost přikládáme přípravě na mši svatou, jejímu slavení, na setrvání v adoraci? Jsou naše kostely opravdu ?domem Božím?, kde Jeho přítomnost přitahuje lidi, kteří dnes bohužel často pociťují absenci Boha?
Kněz vždycky a neměnným způsobem nachází zdroj vlastní identity v Kristu Veleknězi. Jeho statut neurčuje tento svět podle potřeb a pojetí sociálních rolí. Kněz je poznačen pečetí Kristova kněžství, aby se podílel na jeho roli jediného Prostředníka a Vykupitele. Mocí tohoto základního pouta se knězi otevírá nezměrné pole služby duším a jejich spáse v Kristu a v církvi. Služby, která musí být zcela inspirována Kristovou láskou. Bůh chce, aby se spasili všichni lidé a nikdo aby nebyl ztracen. Svatý farář arský věřícím říkával: ?Kněz musí být vždycky připraven odpovědět na potřeby duše. Není pro sebe, je pro vás.? Kněz je pro věřící: oživuje je a podporuje v uplatňování všeobecného kněžství pokřtěných, na jejich cestě víry v pěstování naděje, v životě lásky, Kristovy lásky. Drazí kněží, mějte vždycky zvláště na zřeteli svět mládeže. A jak řekl na této půdě ctihodný Jan Pavel II., otevřete brány svých farností mladým, aby mohli otevřít brány svého srdce Kristu! Nikdy ať je nenajdou zavřené!
Kněz nemůže být vzdálen starostem Božího lidu. Naopak, musí jim být co nejblíže, ale jako kněz vždycky v perspektivě spásy a Božího království. On je svědkem a rozdavatelem jiného než pozemského života (srov. Presbyterorum ordinis, 3). Je nositelem silné naděje, ?důvěryhodné naděje?, Kristovy naděje, s níž čelí přítomnosti, byť často namáhavě (srov. Spe salvi, 1). Pro církev je podstatné, aby byla uchovávána identita kněze a její ?vertikální? dimenze. Život a osobnost svatého Jana Maria Vianneye, ale také svatých vaší země, jako svatý Hanibal Maria z Francie, bl. Jakub Gusman či bl. František Spoto, jsou toho zvlášť jasným a silným dokladem.
Církev Palerma si nedávno připomněla výročí barbarské vraždy dona Giuseppe Puglisiho, který patřil do zdejšího presbyterátu a byl zabit mafií. Měl srdce, jež planulo autentickou pastorační láskou; ve své horlivé službě dával široký prostor výchově chlapců a děvčat, a společně se nasazoval za to, aby každá křesťanská rodina žila své základní povolání být první vychovatelkou víry svých dětí. Lid svěřený jeho pastorační péči se mohl opájet duchovním bohatstvím tohoto dobrého pastýře, jehož beatifikační proces probíhá. Povzbuzuji vás, abyste uchovávali v živé paměti jeho plodné svědectví a napodobovali jeho heroický příklad.
Co nejsrdečněji se obracím také k vám, kteří v různých formách a institutech žijete své zasvěcení Bohu v Kristu a v církvi. Zvláštní myšlenka patří klauzurním mnichům a mniškám, jejichž služba modlitby je pro církevní společenství tolik cenná. Drazí bratři a sestry, následujte nadále a bez ústupků Ježíše, jak to nabízí evangelium, a vydávejte tak svědectví o kráse radikálního křesťanského života. Zejména na vás je, abyste v pokřtěných udržovali vědomí základních požadavků evangelia. Samotná vaše přítomnost a styl života totiž vlévají církevnímu společenství cennou pobídku ?vysokého měřítka? křesťanského života. Mohli bychom dokonce říci, že váš život tvoří jakési velmi výmluvné, byť často mlčenlivé kázání. Drazí, váš způsob života je starý a vždy nový, navzdory úbytku počtů a sil. Mějte však důvěru: náš čas není časem Boha a jeho prozřetelnosti. Je nezbytné se modlit a růst v osobní i komunitní svatosti. Pán se pak postará!
S vroucími city zdravím a povzbuzuji také vás, drazí seminaristé,, abyste odpovídali velkodušně na Pánovo povolání a očekávání Božího lidu, rostli ve ztotožňování se s Kristem, Nejvyšším Veleknězem, a připravovali se na poslání solidní lidskou, duchovní, teologickou a kulturní formací. Seminář je pro vaši budoucnost drahocenný, protože vás ucelenou zkušeností a trpělivou prací vede k tomu, abyste byli pastýři duší a učiteli víry, služebníky posvátných tajemství a nositeli Kristovy lásky. Žijte tento čas milosti s nasazením a uchovávejte si v srdci radost a nadšení první chvíle vašeho povolání a přitakání, když jste odpověděli na tajemný hlas Kristův a vnesli do svého života rozhodující obrat. Buďte chápaví vůči pokynům představených a těch, kteří jsou zodpovědní za váš růst v Kristu, od Něhož se učte lásce ke všem dětem Božím a k církvi.
Drazí bratři a sestry, děkuji vám ještě jednou za vaši vřelost, ujišťuji vás svou vzpomínkou v modlitbě, abyste pokračovali s novým nadšením a mocnou nadějí cestou věrného přilnutí ke Kristu a velkodušné služby církvi. Panna Maria, naše Matka ať vás stále provází, svatá Rosálie a všichni svatí patroni této sicilské země ať vás chrání. K tomu ze srdce uděluji své apoštolské požehnání vám i vašim společenstvím.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.