Rádio Vaticana

Zádušní mše za kardinála Poggiho ve Vatikánu

7.5.2010

Ve Vatikánské bazilice se dnes v podvečer konala zádušní mše, kterou za zesnulého kardinála Luigi Poggiho, emeritního archiváře a bibliotekáře Svaté církve římské, sloužil děkan kardinálského sboru, kardinál Angelo Sodano. Kardinál Poggi zemřel v úterý ve věku 92 let.
Na závěr mše svaté jako obvykle promluvil také Svatý otec, který pak vykonal obřady posledního rozloučení.
Benedikt XVI. ve své promluvě mimo jiné připomněl práci, kterou kardinál Poggi ve službách Svatého stolce vykonával. V roce 1963, během svého prvního působené na vatikánském Státním sekretariátu se podílel na přípravě smlouvy ?modus vivendi? mezi Svatým stolcem a Tuniskem. Pak působil jako apoštolský delegát ve střední Africe a jako apoštolský nuncius v Peru. V roce 1973 byl povolán do Říma jako apoštolský nuncius pro zvláštní úkoly. Mezi ty patřilo jednání s vládami Polska, Maďarska, Československa, Rumunska a Bulharska, se snahou zlepšit v nich situaci katolické církve. Kardinálem a zároveň archivářem a bibliotekářem Svaté církve římské ho v roce 1994 jmenoval Jan Pavel II. Ve své promluvě Benedikt XVI. mimo jiné řekl:

?Drazí bratři, před chvíli byla čtena slova apoštola Pavla: ?Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít? (Řím 6,8). Tento úryvek listu Římanům tvoří jeden ze základních textů liturgického lekcionáře. Je totiž každoročně čten během Velikonoční vigilie. Zamysleme se nad těmito inspirujícími slovy svatého Pavla před posledním pohnutým rozloučením s naším drahým kardinálem Luigi Poggim. Kolikrát jej on sám četl, meditoval a komentoval! To co apoštol Pavel napsal o mystickém sjednocení pokřtěného s Kristem ukřižovaným a vzkříšeným, nyní žije v nadzemské realitě, osvobozen od podmínek, které uložil lidské přirozenosti hřích. ?Neboť kdo umřel ? tvrdí svatý Pavel ve zmíněném úryvku ? je osvobozen od hříchu? (Řím 6,7). Svátostné, ale reálné sjednocení s velikonočním mystériem Krista, otevírá pokřtěnému perspektivu účasti na jeho slávě. A to má důsledek už v životě pozemském, protože máme-li mocí křtu podíl na Kristově vzkříšení, pak již nyní ?musíme žít novým životem? (Řím 6,4). Zbožná smrt bratra v Kristu, poznamenaného navíc kněžskou pečetí, je vždycky důvodem niterného a vděčného úžasu nad plánem božského otcovství, které nás osvobozuje od moci temnot a přenáší do království jeho milovaného syna (srov. Kol 1,13).?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE

Markéta Šindelářová