Rádio Vaticana

Přísaha nových členů Švýcarské gardy

6.5.2010

?Kvalifikovaná a vážená služba, která vyžaduje bezúhonný život,? to je služba Švýcarské gardy, jak ji dnes dopoledne při mši svaté ve vatikánské bazilice popsal kardinál Tarcisio Bertone. Odpoledne na nádvoří svého Damase totiž složilo 30 nových halapartníků slavnostní přísahu věrnosti papeži. Přísaha těch, kdo byli v uplynulých 12 měsících do oddílu přijati, se každoročně koná právě 6. května, na památku 147 gardistů, kteří ten den roku 1527 padli při obraně papeže Klementa VII. před lancknechty Karla V.

V homilii při dopolední bohoslužbě, jíž se kromě nových gardistů účastnili jejich rodiny i švýcarští veřejní činitelé, kardinál Bertone připomněl, že Švýcarská garda má kromě vojenského rozměru také rozměr duchovní:

?Papežskou Švýcarskou gardu charakterizuje pohotovost jejích členů dát se do služby Svatému otci, zajišťovat ochranu jeho osoby. Jde o touhu, kterou jste ? drahá Švýcarská gardo ? vyjádřili jakožto křesťané, tedy vedeni láskou ke Kristu a k Církvi. Proto jsme se dnes shromáždili k této eucharistické bohoslužbě, abychom za vaši štědrost vyslovili své díky Pánu.?

Řekl v dopolední homilii vatikánský státní sekretář.
Odpoledního slavnostního obřadu se účastnil také kaplan Švýcarské gardy, O. Alain de Raemy. Ten Vatikánskému rozhlasu vysvětlil smysl přísahy:

?Přísahání církev vyhradila jen pro výjimečné případy. Aby bylo možné od křesťana vyžadovat přísahu před Bohem, musí existovat zvláštní důvod. A to ukazuje na hodnotu úkolu gardistů, kteří přísahají, že při obraně Svatého otce, bude-li to nutné, položí i svůj život. Taková věc je velmi závažná a celá její váha vyplývá z velikosti významu Petrova nástupce pro celou církev.?

Přísaha Švýcarské gardy má svůj specifický průběh a gesta...

?Především je tu prapor, ke kterému rekrut přistoupí a uchopí ho levou rukou. Na praporu je znak Julia II., který gardu založil, znak současného papeže, znak velitele a jsou na něm barvy rodu Klementa VII., jemuž Švýcarská garda zachránila život. Potom rekrut zvedne k nebi pravou ruku se třemi vztyčenými prsty, které jsou znamením Nejsvětější Trojice.?

Služba, kterou Švýcarská garda koná, je často neokázalá, téměř neviditelná...

?Není to jen uniforma čestné stráže při audiencích či návštěvách Svatého otce. Je to každodenní pořádková a bezpečnostní služba, vykonávaná pokorně a ve skrytu, ale je to služba Petrovu nástupci, aby co nejvíce usnadnila papežův život a jeho službu, lze-li to tak říci, a tak mu pomohla ve výkonu jeho služby.?

Říká kaplan Švýcarské gardy, otec Alain de Raemy.

Švýcarskou gardu založil v roce 1506 papež Julius II. a jde tak o nejstarší vojsko na světě. Dnes má 110 členů, kterými se mohou stát muži se švýcarským občanstvím, katolického vyznání, svobodní a mladší 30 let. Odvody probíhají přímo ve Švýcarsku a velitel gardy hovoří s každým kandidátem osobně. Rekruti se pak v kasárnách ve Vatikánu účastní pětitýdenního výcviku. Služba ve švýcarské gardě trvá minimálně 25 měsíců a její členové bydlí přímo ve Vatikánu.

Markéta Šindelářová