Dýchat krásu vlastní účasti ve velké mozaice Kristovy církve

2.5.2010 

Benedikt XVI. na setkání s mládeží, Turín

Drazí mladí Turína!
Drazí mladí z kraje Piemonte a sousedních krajů!

Jsem opravdu rád, že během této své pouti k uctění Turínského plátna, mohu být s vámi. Všechny vás co nejsrdečněji zdravím a děkuji za přijetí a za nadšení vaší víry. Vaším prostřednictvím zdravím veškerou mládež Turína a piemontských diecézí a modlím se zvláště za mladé, kteří prožívají utrpení, těžkosti a bezradnost. Zvláštní zmínku a povzbuzení chci věnovat těm z vás, kteří jsou na cestě ke kněžství, zasvěcenému životu nebo směrem k velkorysému rozhodnutí sloužit těm nejpotřebnějším. Děkuji vašemu pastýři, kardinálu Severino Poletto za laskavá slova na uvítanou a také vašim reprezentantům, kteří mi představili návrhy, problematiku a očekávání mladých lidí tohoto města a regionu.

Před dvaceti pěti lety u příležitosti Mezinárodního roku mládeže ctihodný Jan Pavel II. adresoval mladým lidem celého světa apoštolský list, jehož jádrem je setkání Ježíše s bohatým mládencem, o němž vypráví evangelium (List mládeži, 31. března 1985). Počínaje právě touto pasáží (srov. Mk 10,17-22; Mt 19,16-22), která byla předmětem reflexe i mého letošního poselství ke Světovému dni mládeže, bych vám rád nabídnul několik myšlenek, jež vám mohou pomoci v duchovní růstu a ve vašem poslání v církvi i ve světě.

Mladík z evangelia se ptal Ježíše: ?Co musím dělat, abych dostal věčný život?? Dnes není snadné mluvit o věčném životě a věčných skutečnostech, protože mentalita naší doby nám říká, že neexistuje nic definitivního: všechno se mění, a někdy i velmi rychle. ?Změna? je v mnoha případech heslem, nejvíce vzrušujícím výkonem svobody, a proto jste také vy, mladí, nezřídka nakloněni myslet si, že je nemožné přijmout definitivní rozhodnutí, závazná na celý život. Je však tento způsob užívání svobody správný? Je skutečně pravdou, že k tomu, abychom byli šťastní, musíme se spokojit s malými a prchavými momentálními radostmi, které - když pominou - zanechávají hořkost v srdci? Drazí mladí, toto není pravá svoboda, takto se štěstí nedosahuje. Každý z nás je stvořen nikoli proto, aby uskutečnil rozhodnutí provizorní a odvolatelná, nýbrž ta definitivní a neodvolatelná, která dávají životu plný smysl. Vidíme to ve svém vlastním životě: chtěli bychom přece, aby každá krásná zkušenost, která nás naplňuje štěstím, nikdy neměla konce. Bůh nás stvořil ?na vždy?, vložil do srdce každého z nás zárodek života, který se rozvine v něco krásného a velkého. Mějte odvahu k definitivním rozhodnutím a žijte je věrně! Pán vás může povolat k manželství, ke kněžství, k zasvěcenému životu, k výsadnímu darování sama sebe: odpovězte mu velkoryse!

V dialogu s mládencem, který měl mnoho majetku, Ježíš poukazuje na to největší bohatství života: lásku. Milovat Boha a milovat cele druhé. Slovo láska, jak víme, se užívá k různým interpretacím a v různých významech. Potřebujeme Mistra, Krista, jenž nám ukáže ten nejautentičtější a nejhlubší smysl, který nás povede ke zdroji lásky a života. Láska je vlastní jméno Boha. Připomíná nám to apoštol Jan: ?Bůh je láska?, a dodává: ?ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna?. A ?když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat? (1 Jan 4,8.10.11). Při setkání s Kristem a ve vzájemné lásce v sobě zakoušíme samotný život Boha, který v nás zůstává svou dokonalou, naprostou a věčnou láskou (srov. 1 Jan 4,12). Pro člověka, smrtelnou a omezenou bytost, tedy nic není většího než účast na životě lásky Boží. Dnes žijeme v kulturním kontextu, který nefavorizuje hluboké a nezištné lidské vztahy, ale naopak často vede k uzavírání se do sebe, k individualismu, k převaze egoismu, který vězí v člověku. Srdce mladého člověka je však přirozeně vnímavé k opravdové lásce. Obracím se proto na vás s velkou důvěrou v každého z vás a říkám vám: není snadné učinit ze svého života něco krásného a velkého, je to náročné, ale s Kristem je všechno možné!

V pohledu Ježíše, který se podíval na mládence z evangelia s láskou, chápeme veškerou touhu Boha být s námi, být nám nablízku. Ano, drazí mladí, Ježíš chce být vaším přítelem, vaším bratrem v životě, mistrem, který vám ukazuje cestu, kterou je třeba se vydat ke štěstí. On vás miluje takovými, jací jste, ve vaší křehkosti a slabosti, abyste mohli být dotykem jeho lásky proměněni. Žijte toto setkání s Kristovou láskou v silném osobním vztahu k Němu; žijte ho v církvi, především ve svátostech. Žijte ho v eucharistii, v níž se zpřítomňuje jeho Oběť: On skutečně dává svoje Tělo a svou Krev za nás, aby odčinil hříchy lidstva, abychom s Ním byli jedno, abychom si i my osvojili logiku daru. Žijte jej ve zpovědi, kde nám Ježíš nabízí své odpuštění a přijímá nás se všemi našimi omezeními, aby nám dal nové srdce, schopné milovat jako On. Osvojte si důvěrně Boží slovo, rozjímejte ho, zejména v lectio divina, duchovní četbě Bible. Naučte se potkávat Kristovu lásku ve svědectví charity církve. Turín vám ve svých dějinách podává nádherné příklady. Následujte je konkrétním životem nezištné služby. V církevním společenství má být všechno zaměřeno k tomu, aby se lidí hmatatelně dotýkala nekonečná Boží láska.

Drazí přátelé, Kristova láska k mládenci z evangelia je tatáž, kterou chová ke každému z vás. Není to láska, omezená na minulost, není to iluze a není určena jen některým. Tuto lásku potkáte a zakusíte veškerou její plodnost, pokud budete upřímně hledat Pána a budete-li s nasazením žít svoji účast na životě křesťanského společenství. Každý z vás ať se považuje za ?živou součást? církve a beze strachu se zapojí do díla evangelizace v duchu upřímné harmonie s bratry ve víře a ve společenství s pastýři a vymaní se z individualistické tendence i v rámci života víry, aby dýchal plnými plícemi krásu své účasti ve velké mozaice Kristovy církve.

Nemohu vám tento večer nedat za vzor mladíka z vašeho města: blahoslaveného Piergiorgio Frassati, od jehož beatifikace letos uplynulo dvacet let. Jeho život byl zcela ponořen v milosti a lásce Boha a byl prožit klidně a s radostí v nadšené službě Kristu a bratřím. Mladík jako vy žil svou křesťanskou formaci s velkým nasazením a vydal prosté a účinné svědectví víry. Chlapec okouzlený krásou evangelních blahoslavenství zakoušel veškerou radost z toho, že je přítelem Krista, následoval Jej a cítil se živou součástí církve. Drazí mladí, mějte odvahu zvolit si to, co je v životě podstatné! ?Žijte a neživořte? říkával blahoslavený Piergiorgio Frassati. Jako on objevujte, že stojí za to nasadit se pro Boha a s Bohem v odpovědi na jeho povolání v základních i každodenních rozhodnutích, i kdyby to mělo něco stát.

Duchovní vývoj bl. Piergiorgio Frassatiho připomíná, že cesta učedníků Kristových vyžaduje odvahu vyjít ze sebe samých a následovat evangelium. Tuto náročnou cestu ducha žijete ve farnostech a dalších církevních institucích, žijete ji také na poutích Světových dnů mládeže, setkáních, kterou jsou stále dychtivě očekávána. Vím, že se připravujete na příští velké setkání, které se chystá v Madridu v srpnu 2011. Doufám, že tato mimořádná událost, které se doufám budete moci v hojnosti účastnit, vám každému umožní růst v nadšení a věrnosti při následování Krista a v radostném přijímání jeho poselství, jež je zdrojem nového života.

Mladí lidé Turína a kraje Piemonte buďte svědky Krista v této naší době! Posvátné turínské plátno ať je pro vás zvláštní pobídkou vtisknout do svého ducha tvář lásky Boží, abyste byli vy sami ve svých prostředích spolu se svými vrstevníky věrohodným vyjádřením Kristovy tváře. Maria, kterou ctíte ve svých mariánských svatyních a svatý Jan Bosko, patron mládeže, ať vám pomáhají následovat neúnavně Krista. Vždy vás provází také moje modlitba a požehnání, které vám ze srdce uděluji.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.