2.3.2004
Nejméně 150 lidských životů si vyžádaly atentáty na komunitu šíitských muslimů v Bagdádu a v Karbale. Mezi oběťmi je mnoho šíitských poutníků z dalších národů, včetně Iránu, kteří přijeli na jeden z největších náboženských svátků, Ashura. Připomíná se při něm smrt imána Husseina, syna Alího, který byl zetěm proroka Mohameda. Právě Alí byl prvním předákem skupiny, od které se dnešní šíiti odvozují. Bitva u Karbaly roku 680 byla přelomovým okamžikem v dějinách islámu, který znamenal rozdělení na šíitskou a sunnitskou větev. Šíiti jsou v islámském světě asi 10-ti % menšinou, žijí převážně v Iránu (který lze označit za jedinou šíitskou zemi) a na jihu Iráku (v Iráku tvoří 60% obyvatelstva).
Atentáty byly naplánovány na den, kdy desetitisíce lidí pochoduje v průvodu, mnozí se bičují nebo jinak vyjadřují smutek. K nejsilnějším explozím došlo nedaleko jednoho z hlavních poutních cílů, mauzolea Hussainova bratra Abbase.
Připomeňme, že právě svaté město Karbala, 80 km jižně od Bagdádu bylo vedle hlavního města a Najafu dějištěm krvavých represí režimu Saddáma Husseina proti šíitům roku 1991.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.