12.12.2009 

Papežský kazatel O.Cantalamessa při včerejším druhém adventním kázání pro římskou kurii zaměřil pozornost na duchovní rozměr svátosti kněžství. Každý kněz, řekl mimo jiné, by měl ve světě šířit ?vůni Boha?. V souvislosti s tím poukázal také na nevěrnost oněch kněží, působících pohoršení u lidí, kteří pak odmítají Krista.

Může se vůně změnit na zápach? ? táže O.Cantalamessa. Může, pokud se ten, kdo je z milosti kněžství pověřen ji šířit, utíká do ?suchopárného intelektualismu? anebo hůře, dopouští-li se skandálních skutků, které znemožňují šíření vůně anebo způsobují její zkažení. O. Cantalamessa rozvedl tuto metaforu, aby podtrhnul fakt, že kněží mají být ? podle vyjádření sv. Pavla ? ?služebníky Ducha?. Kněz je jako Kristus ?pomazán? Bohem a toto ?pomazání? s sebou nese konkrétní účinky:

?Obdržet pomazání znamená, mít v životě jako neoddělitelného průvodce Ducha svatého, dělat všechno v Duchu, v jeho přítomnosti a pod jeho vedením? To všechno se vyjadřuje navenek; jednou klidně, jemně a pokojně, jindy s autoritou? Je to určitý stav, charakterizovaný určitou vnitřní září, která usnadňuje chápat se daného poslání. Něco jako forma pro sportovce anebo inspirace pro umělce.?

Pomázání tedy díky Duchu svatému ?uděluje skutečnou vnitřní moc?. Nicméně, pokračoval dále O.Cantalamessa, existuje tu určité riziko, jež je stejné u všech svátostí:

?...totiž zastavit se u rituální a kanonické podoby svěcení, u jeho platnosti a dovolenosti, a nepřikládat dostatečný význam duchovnímu účinku, vlastní milosti svátosti, v tomto případě účinku pomazání v životě kněze. Svátostné pomazání nás uschopňuje k vykonávání určitých posvátných skutků: jako spravovat, kázat, učit; takříkajíc nás autorizuje k vykonávání jistých věcí, nedává však nutně autoritu nebo zručnost v jejich výkonu; zajišťuje apoštolskou posloupnost, ne však nutně apoštolskou úspěšnost?.

Pokud je tedy ?pomazání dáno přítomností Ducha a je jeho darem, co můžeme dělat my, abychom ho měli?? ? táže se kapucínský kazatel:

?Především se modlit, protože existuje výslovný Ježíšův příslib: ?Nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí?. A potom rozbít nádobu s vonnou mastí jako hříšnice v domě Šimonově. Nádobou je naše já, někdy náš vyprahlý intelektualismus. Rozbít ho, znamená zapřít se, svěřit Bohu explicitním úkonem otěže našeho života. Bůh nemůže udělit svého Ducha tomu, kdo se neodevzdá cele Jemu.?

Ne vždycky, pokračoval O.Cantalamessa, je pro kněze tak automatické pochopit do hloubky význam svátostného pomazání a zejména naučit se ho užívat jako zdroj:

?Je tomu podobně jako s flakónem parfému. Můžeme jej mít v kapse nebo jej držet v ruce jak chceme, ale pokud jej neotevřeme, vůně se šířit nezačne a je tu jakoby ani neexistovala.?

A citací jedné pasáže ze svatého Pavla otec Cantalamessa zdůraznil:

?Kněz by měl být vůní Krista ve světě! Apoštol nás ale vzápětí upozorňuje: ?Máme poklad v nádobách hliněných?. Víme až příliš dobře, z nedávné bolestné a ponižující zkušenosti, co to znamená. Ježíš řekl apoštolům: ?Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.? Pravda těchto Kristových slov je bolestně vystavena našim zrakům. I pomazaný, když ztratí vůni a zkazí se, promění se na svůj opak, na zápach, a namísto toho, aby ke Kristu přitahoval, vzdaluje od Něho.?

Mnozí kněží, konstatoval papežský kazatel, jsou však ?světu neznámí? a šíří ve svém prostředí vůni Krista a evangelia. A zakončil citátem francouzského kazatele Lacordaire z 18.století, který načrtává profil ideálního kněze:

?Žít uprostřed světa bez jakékoli tužby po jeho rozkoších; být členem každé rodiny a nepatřit žádné z nich; mít účast na každém utrpení, být postaven mimo každou tajnost, uzdravovat každé zranění; jít každý den od lidí k Bohu a nabídnout mu jejich zbožnost a jejich modlitby, a vracet se od Boha k lidem a nést jim jeho odpuštění a jeho naději; mít srdce z olova ve věcech cudnosti a srdce z masa ve věcech lásky? Ó Bože, co je to jen za život? Je to život tvůj, knězi Ježíši Kriste.?

Končil O.Cantalamessa druhé adventní kázání, pořádané tradičně během adventu pro členy římské kurie.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.