Rádio Vaticana

Benedikt XVI. k rektorům a profesorům katolických univerzit

19.11.2009

?Studium posvátných věd, tedy teologie nelze nikdy oddělit od modlitby, jinak se stane prázdným intelektuálním cvičením,? řekl dnes Benedikt XVI. na setkání s rektory a profesory katolických univerzit a teologických fakult, kteří se v Římě účastní sympozia pořádaného Kongregací pro katolickou výchovu u příležitosti 60. výročí založení Mezinárodní federace katolických univerzit (FIUC). Na světě je dnes 1300 katolických univerzit a 400 církevních teologických fakult. Papež ve své promluvě zmínil také letošní 40. výročí apoštolské konstituce vydané Janem Pavlem II.

?Apoštolská konstituce Sapientia christiana hned v prvních odstavcích zdůrazňuje doposud aktuální naléhavost potřeby překonat propast, která zeje mezi vírou a kulturou, a vyzývá k většímu zapojení do evangelizace v pevném přesvědčení, že křesťanské Zjevení je proměňující silou, která má proniknout způsoby myšlení, kritéria posuzování a normy jednání. Je totiž schopno osvítit, očistit a obnovit zvyklosti lidí a jejich kultury a musí být ústředním bodem výuky i studia, jakož i obzorem, který osvěcuje povahu a účel každé církevní (teologické) fakulty.?

Benedikt XVI. poukázal na to, že v dnešní době se lidské poznání stává stále více zlomkovitým a specializovaným a zároveň poplatným relativismu. Proto je ještě nezbytnější otevírat se ?moudrosti?, plynoucí z evangelia. ?Člověk je totiž neschopen porozumět sobě samému a světu bez Ježíše Krista,? řekl Svatý otec a pokračoval: ?Jedině On osvěcuje jeho pravou důstojnost, povolání, poslední určení a otevírá srdce pro pevnou a trvalou naději.?

?Je důležité, aby všichni vyučující i studenti, nikdy neztratili ze zřetele cíl svého snažení, totiž být nástrojem evangelního poselství. Léta vyšších církevních studií lze přirovnat ke zkušenosti, kterou prožili apoštolové s Ježíšem. Přebýváním v Jeho přítomnosti chápali pravdu, aby se pak všude stali jejími hlasateli. Současně je třeba připomenout, že studium posvátných věd nelze nikdy oddělovat od modlitby, od sjednocení s Bohem, od kontemplace, jak jsem to zmínil v nedávné katechezi o středověké mnišské teologii. Jinak totiž reflexím o božských tajemstvích hrozí, že se stanou prázdným intelektuálním cvičením. Každá posvátná věda totiž v posledku odkazuje na ?vědu svatých?, na jejich intuice tajemství živého Boha, na moudrost, která je darem Ducha svatého a která je duší, hledající porozumění (fides qaerens intellectum).? (Gen. Audience, 21.10.2009).

Benedikt XVI. pak s odkazem na encykliku Caritas in veritate připomněl, že ?zvláště v kultuře, které ?chybí moudrost, reflexe a myšlení, jež by bylo s to vypracovat orientační syntézu?, mají katolické univerzity, věrné svojí identitě, prosazovat ?novou humanistickou syntézu?, tj. vědění ?schopné orientovat člověka ve světle prvotních principů i jeho posledních cílů? (č.31,21,30).?

Milan Glaser