1.11.2009 

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,

Na dnešní neděli připadá slavnost Všech svatých, která zve církev putující po zemi, aby se těšila na nekončící slavnost nebeského společenství a osvěžila naději na život věčný. Letos uplyne 1400 let od doby, kdy byl Pantheon, jedna z nejstarších a nejslavnějších římských památek, dán křesťanskému kultu pod názvem Panny Marie a všech mučedníků ?Sancta Maria ad Martyres?. Chrám všech pohanských božstev byl tak přeměněn na památku těch kteří, jak praví kniha Zjevení, ?přicházejí z velikého soužení, roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi? (Zj 7,14). Později byla slavnost všech mučedníků rozšířena na všechny svaté, ?veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků? (Zj 7,9), jak opět říká svatý Jan. V tomto Kněžském roce bych rád připomněl se zvláštní úctou svaté kněze, ať už ty, které církev kanonizovala a nabídla jako vzor duchovních a pastoračních ctností, tak ty, kterých je mnohem více a jsou známi pouze Pánu. Každý z nás uchovává vděčnou vzpomínku na některého z nich, který nám pomáhal růst ve víře a dával nám zakoušet dobrotu a blízkost Boha.

Zítra nás očekává výroční Památka všech věrných zemřelých. Chtěl bych vybídnout k tomu, aby tato vzpomínka byla prožívána v autenticky křesťanském duchu, tj. ve světle, které proudí z velikonočního tajemství. Kristus byl zabit a vstal mrtvých a otevřel nám bránu do domu Otcova, království života a pokoje. Kdo následuje Ježíše v tomto životě, bude přijat tam, kam nás On předešel. Když tedy navštěvujeme hřbitovy, pamatujme, že v hrobech spočívají jen tělesné ostatky našich drahých v očekávání vzkříšení na konci věků. Jejich duše ? jak praví Písmo ? už ?jsou v rukou Božích? (Mdr 3,1). Proto tím nejvlastnějším a nejúčinnějším způsobem, jak jim prokázat úctu, je modlit se za ně, darovat jim úkony víry, naděje a lásky. Sjednoceni v eucharistické oběti, můžeme se přimlouvat za jejich věčnou spásu a zakoušet to nejhlubší společenství v očekávání, že se opět sejdeme, abychom se těšili z Lásky, která nás stvořila a vykoupila.

Drazí přátelé, jak nádherné a útěšné je společenství svatých! Je to skutečnost, která vlévá celému našemu životu jinou dimenzi. Nikdy nejsme sami! Jsme součástí duchovního spojenectví, kde vládne hluboká solidarita: dobro každého je ku prospěchu všem a naopak, společné štěstí ozařuje jednotlivce. Je to tajemství, které do určité míry můžeme zakoušet již v tomto světě, v rodině, v přátelství, zejména v duchovním společenství církve. Kéž nám Nejsvětější Panna pomáhá čile kráčet cestou svatosti a ukáže se jako Matka milosrdenství duším zemřelých.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.