Rádio Vaticana

Videoposelství Benedikta XVI. účastníkům summitu OSN o klimatických změnách

24.9.2009

Videoposelství Benedikta XVI. shlédli účastníci summitu OSN o klimatických změnách, které se v těchto dnech koná v New Yorku. Podstatnou část textu tvoří slova Benedikta XVI., pronesená na generální audienci 26. srpna letošního roku, kde se papež věnoval tématu ochrany životního prostředí. Je důležité, aby ?mezinárodní společenství i jednotlivé vlády vyslali správné signály občanům?, říká Benedikt XVI. ve videoposelství a vybízí účastníky konference OSN, aby hledali vhodná opatření proti praktikám, které ničí životní prostředí, hlavně s ohledem na budoucí generace a na problém hladu a bídy ve světě.

Benedikt XVI. na zmíněné generální audienci řekl:

?Stvoření ? inteligentně Bohem strukturovaná matérie ? je tedy svěřeno zodpovědnosti člověka, který je s to jej interpretovat a aktivně přetvářet, aniž by se pokládal za jeho absolutního vládce. Člověk je povolán vykonávat odpovědnou vládu, aby je střežil, dával k užitku, pečoval o ně a nacházel tak nezbytné zdroje pro důstojný život všech. Za pomoci samotné přírody, s nasazením vlastní práce a vlastní vynalézavosti je lidstvo opravdu schopno vzít na sebe vážnou povinnost, předávat zemi novým generacím, aby ji mohly důstojně obývat a nadále kultivovat (srov. Caritas in veritate, 50). Aby bylo možné to uskutečnit, je nezbytný rozvoj ?oné smlouvy mezi lidskou bytostí a životním prostředím, který má být odrazem stvořitelské lásky Boží? (Poselství ke Světovému dni míru 2008, 7), a zároveň uznání, že my všichni pocházíme od Boha a putujeme k Němu. Jak důležité je proto, aby mezinárodní společenství i jednotlivé vlády uměly vysílat správné signály vlastním občanům k účinnému zamezování takových způsobů zacházení s životním prostředím, které mu škodí! Ekonomické a sociální výdaje, které vyplývají z nakládání se společnými přírodními zdroji a jsou otevřeně přiznány, mají být neseny těmi, kteří těchto zdrojů využívají, a nikoli jinými populacemi nebo budoucími generacemi. Ochrana životního prostředí, záchova zdrojů a klimatu vyžadují, aby zodpovědní mezinárodní představitelé jednali po dohodě, respektovali zákony a solidaritu, zejména ve vztahu k těm nejslabším regionům planety (srov. Caritas in veritate, 50). Společně můžeme vytvářet integrální lidský rozvoj k prospěchu nynějších i budoucích národů, rozvoj inspirovaný hodnotami lásky v pravdě. Aby se tak stalo, je nezbytné obrátit aktuální model globálního rozvoje směrem k větší a více sdílené odpovědnosti ve vztahu ke stvoření. Vyžaduje to nejenom kritická situace životního prostředí, ale také pohoršení hladu a bídy.?

Milan Glaser