Rádio Vaticana

Itálie se pře, zda na maturitním vysvědčení zůstane známka z náboženství

13.8.2009

Opravdovou politickou bouři vyvolal v Itálii rozsudek Římského správního soudu, kterým bylo ze seznamu známek na maturitním vysvědčení vyřazeno náboženství. Do té doby patřil tento předmět mezi nepovinné a velká většina studentů všech stupňů si jej vybírala mezi mnoha jinými volitelnými předměty, které mají vliv na průměrný prospěch.

Podnět k soudu daly ateistické, židovské, muslimské a protestantské organizace, které považovaly za diskriminaci to, že se jedná výhradně o katolické náboženství. Soud přijal jejich mínění za své a odůvodnil svůj rozsudek světskou či laickou povahou italského státu. Tímto rozhodnutím jsou učitelé náboženství vyloučeni ze zasedání klasifikační pedagogické rady. Rozsudek vyvolal protesty jak ze strany italských biskupů, tak části učitelů, studentů a odborů. Také italská ministrně školství Mariastella Gelmini oznámila, že se v této záležitosti odvolá k soudu vyšší instance. Vatikánský deník Osservatore Romano upozornil na to, že výrok soudu diskriminuje miliony studentů, kteří si vybrali předmět náboženství a také učitele.

Biskup Diego Coletti, který v italském episkopátě předsedá komisi, věnující se výukou náboženství, vytknul soudcům ideologickou zaujatost. Vysvětlil přitom, že hodiny katolického náboženství nemají nic společného s indoktrinací, ale jsou důležitým prvkem výuky tradice a kulturního dědictví Itálie:

?Není ničí vinou, že kultura této země se po staletí a v masovém měřítku vyznačuje přítomností katolického náboženství. Chce-li proto někdo vstoupit do plodného dialogu s italskou kulturou, ať už vychází z jakéhokoliv světového názoru, náboženství či kultury, musí se seznámit ? nikoli z katechetického, ale z kulturního hlediska - s katolickým náboženstvím. A právě to je cílem výuky náboženství, přičemž je třeba zdůraznit, že existuje možnost se výuky neúčastnit, pokud to někomu překáží v jeho vlastním náboženském přesvědčení. A školní osnovy, platící ve světské, státní škole, mají právě kulturní povahu a nemají přivádět k náboženským rozhodnutím.?

Říká mons. Coletti.

Milan Glaser