12.8.2009
Arcibiskup Fernando Filoni, nynější substitut státního sekretáře Svatého stolce, který působil v Iráku během války (2001-2006) jako apoštolský nuncius a jako jediný tamější zahraniční diplomat tehdy ze země neodešel, napsal knihu ?Církev v zemi Abrahamově?, která nyní vychází také ve francouzštině (L'Eglise dans la terre d'Abraham. Du diocèse de Babylone des Latins à la nonciature apostolique en Iraq, Paris, Les Éditions du Cerf, 2009, stran 240, euro 22).
Vatikánský deník Osservatore Romano přinesl obsáhlý rozhovor s autorem knihy, který přibližuje motiv jejího napsání. Byly to dramatické okolnosti války a prvních tří let po jejím skončení, které způsobily, že nemohl opustit nunciaturu v Bagdádu, jež právě slavila čtyřicáté výročí svého vzniku. Mons. Filoni se proto začal více věnovat archivu a knihovně nunciatury a zjistil, že by bylo zajímavé sepsat historii tamější církve. Pochopení minulosti navíc pomáhá chápat přítomnost. Církev je v Iráku i přes drtivou muslimskou většinu nejen poměrně početná, ale také velice rozmanitá. Tvoří ji celkem 15 církví, zejména katolických a pravoslavných. Mons. Filoni zdůrazňuje, že jejich vzájemné vztahy jsou velmi dobré. Katolickou církev tvoří obřady chaldejský, syrský, arménský, latinský a melchitský, zatímco pravoslavná je tvořena komunitou Syřanů, Řeků a Arménů. Pak je zde také asyrská církev, která je rozdělena do dvou společenství, a několik malých komunit protestantů a sekt.
Autor dějin církve v Iráku připomíná vznik chaldejského babylonského patriarchátu, na jehož čele stojí kardinál Emmanuel III. Delly. Počátek této diecéze spadá do roku 1632, kdy došlo ke kontaktům mezi šachem Abbasem a papežem Klementem VIII. Papež tehdy přijal nabídku jedné bohaté dárkyně z Francie a roku 1638 bullou Super universa vytvořil a připojil bagdádské sídlo diecéze k Francií tím, že stanovil, aby její budoucí biskupové byli francouzské národnosti. Záměrem Klementa VIII. bylo zajistit podporu nedávno zřízeného církevního společenství. Francie pak skutečně rozšířila svou ochranu i na tamější křesťany, kteří byli většinou vydáni na pospas tamějším vládcům, a posílala do Iráku také misionáře. V 18.století se přičinila např. o zavedení škol do křesťanských vesnic a její podpora trvala až do roku 1920, kdy se Irák stal součástí britského protektorátu, což v dané oblasti způsobilo nemálo kontrastů. Tím se také stává srozumitelnějším postoj Francie během poslední války, dodává mons. Filoni.
Bývalý apoštolský nuncius v Iráku vzpomíná mimo jiné také na atentát z 29.ledna 2006, který způsobil velké škody budově nunciatury a říká: ?Všechny potřebné opravy mi ihned po atentátu zajistil jedem muslim, který mi tak chtěl spolu se svými přáteli vyjádřit přízeň a úctu. Dali mi tak pocítit, že mne pokládají za svého.? Mons. Filoni se nepřestává denně modlit za irácký lid a tamější církev, jejíž podrobnou historii jako první uceleným způsobem podal ve své knize.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.