Rádio Vaticana

Kard. Scola: Tradice nebo antitradice?

23.6.2009

Na setkání Fundace Oasis, které se každoročně koná v Benátkách, se diskutovalo o tradici v náboženstvích. Vatikánskému rozhlasu přiblížil diskutované téma zakladatel této Fundace benátský patriarcha kard. Angelo Scola, který nejprve odpovídal na otázku, proč je tak obtížné chápat dnes hodnotu tradice:

?Je třeba vzít do úvahy rozdíly mezi světem západním, evropským a oblastí východní a blízkovýchodní. V každém případě je důvodem nedostatek či krize ve výchově a vzdělání. Rodina je nejzákladnějším článkem předávání tradice, která, jak říkával Blondel, tvořena zkušeností a praxí. Tomuto faktu, těmto zkušenostem naše společnosti nepřikládají dostatečnou pozornost, což vyvolává generační zlom v rodinách mezi jednotlivými články. Tím se přijetí tradice jako praktické hodnoty stává obtížným. Když vidíme některé sporné prvky jako je na západě burka nebo závoj, spatřujeme v tom střet mezi tradicemi, protože muslimové chtějí tyto znaky uchovat a my příslušníci západu jsme ve fázi neutralizace všech znaků příslušnosti k tradici. Tato neutralizace chce vlastně zavést antitradici individualistického typu.?

Mluvit o tradici znamená mít na mysli něco statického, konzervativního. Existuje nějaký dynamický aspekt, který by byl přítomen v chápání tradice?

?Dynamický aspekt se pojí k tomu, že hlavní subjekty, které tradici předávají, musí být schopny aktivovat ty subjekty, které ji přijímají. Tradice proto nemůže být tradicionalismem, tedy mechanickým předáváním balíčku idejí z minulosti, ale nemůže být ani vytvářením revolučních řešení, pro které je třeba hledět jenom do budoucnosti. Tradici mají interpretovat živé subjekty. Jak se to děje? Do hry vstupuje kritický rozum, který je třeba vtělit do života lidu pomocí náboženství a víry. Tradice je třeba vidět ve světle nevyhnutelné kulturní interpretace víry a náboženství. Je to plodný koloběh víry a kultury. Víra interpretuje realitu, vstupuje do konkrétnosti života, a základní zkušenost každého člověka čte tajemství víry ve světle životních situací. Plodný koloběh víry a kultury žité subjektem, který podává tradici druhému, jenž jim přijímá, umožňuje, aby tradice zůstávala živá, neumrtvuje, otevírá pro budoucnost a umí i svolit ke změně. Síla náboženství spočívá především v tom, že je schopno konkretizovat univerzální hodnoty. Jsou-li podávány jenom abstraktně, jsou obtížně přijatelné. Jedině konkrétně žijící lidé je mohou přijmout jako vitální a konstruktivní postoje. A ty jsou pak také základem autentického občanství a občanské společnosti.?

Říká kard. Scola o náboženské tradici.

Milan Glaser