Rádio Vaticana

Misionář z Číny: Pro dnešní mládež je důležité ekonomické bohatství

4.6.2009

Právě před 20 lety na náměstí Tienanmen v Pekingu čínská armáda násilím potlačila pokojnou manifestaci několika desítek tisíc studentů, kteří žádali demokratizaci země. Podle informací z té doby přitom bylo zabito 241 lidí. Údaje poskytnuté čínskými disidentskými kruhy hovoří o několika tisících mrtvých. Oficiální bilance této tragické události poskytnuta nebyla. O.Angelo Lazzarotto z Papežského institutu zahraničních misií, který dlouhá léta působil v Číně, odpověděl pro Vatikánský rozhlas na otázku, co zůstalo z oněch protestů před dvaceti lety:

?Protest z roku 1989 nesměřoval proti vládě, nebyl to pokus o svržení jejích představitelů. Mezi mládeží bylo naopak mnoho osob, které byly členy komunistické strany, pracovaly na univerzitách, ve státních podnicích, dokonce i v tisku např. v největším Lidovém deníku. Byl to tedy protest proti nespravedlnostem, proti mnoha případům korupce, proti špatnému vládnutí. Žádali zkrátka průhlednost a pořádek. Od té doby z tohoto hlediska vláda učinila určitý pokrok, ale situace se podstatně nezměnila. Velkým problémem je dnes korupce, která nadále ovládá čínskou společnost. Od té doby došlo ve společnosti k velkým změnám: vláda se přičinila o ekonomický rozvoj, ale ponechala stranou otázku svobody, opravdové rovnosti a lidských práv. Nadále však apeluje na národnostní cítění. Příklad toho jsme viděli na loňských Olympijských hrách. Dnešní mládež, která vyrostla po dramatických událostech na Tienanmen pociťuje méně ony důvody, které přivedly na náměstí tisíce mladých, ale i dospělých před 20 lety. Dnes je ideálem mládeže ekonomické bohatství. Pro mnoho mladých není vzpomínka na události před 20 lety zdaleka důležitá. Novým aspektem je to, že se objevilo mnoho intelektuálů, advokátů, disidentů, kteří se stali mluvčími těchto nespravedlností a volají po demokratizaci země. Mnozí z nich však byli, bohužel, uvězněni právě ve jménu národnostního cítění.?

Říká O.Lazzarotto z Papežského institutu zahraničních misií.

Milan Glaser