30.5.2009 

Pravý opak diplomatického setkání měl Svatý otec vzápětí po audienci prezidenta České republiky. Celkem 7000 dětí na něho čekalo v aule Pavla VI. Setkání bylo organizované Papežským misijním dílem dětí, které působí ve 110 zemích světa. V České republice je celkem 120 dětských misijních center, tzv. Misijní klubka, kde se děti různými způsoby podílejí na misijní činnosti církve: modlitbou, malými sebezápory a každoroční sbírkou, která vynáší několik milionů korun ročně a jde na pomoc dětem v misijních zemích.

Dnešní setkání Benedikta XVI. s dětmi, zapojenými do misijního díla, se uskutečnilo v rámci Roku sv. Pavla a následovala po něm mše svatá v bazilice sv. Pavla za hradbami, kterou s nimi slavil prefekt Kongregace pro evangelizaci národů kard. Ivan Dias. Setkání s papežem mělo velmi neformální charakter. Tři z přítomných dětí totiž položily Svatému otci otázky, na které pak Benedikt XVI. improvizovaně odpověděl. Děti se tak mohly dozvědět o jeho dětství v Německu a podělil se s nimi také o své pocity po svém zvolení na Petrův stolec. Jeden chlapec se jej totiž zeptal: ?A Tebe někdy napadlo, že se staneš papežem??:

?Abych řekl pravdu, nikdy mne nenapadlo, že bych se mohl stát papežem, protože jsem byl obyčejným klukem v malé vesnici daleko od centra v zapomenutém kraji. Byli jsme tam šťastní a nemuseli jsme myslet než na hru.. Musím říci, že je mi dodnes zatěžko pochopit jak to, že Pán mohl pomyslet na mne, a určit mne pro tuto službu, ale přijímám to z jeho rukou, třebaže mne to zaskočilo a zjevně to přesahuje moje síly. Pán mi však pomáhá.?

Další otázka se týkala soužití různých kultur a toho, zda je možné, aby se různé kultury spolu nehádaly, jak řekla 12 letá Anna z Kalábrie. Na tuto otázku pak Svatý otec vyprávěl o svém poklidném dětství v malé bavorské vesnici se 400 obyvateli:

?Naše rodina se krátce před mým nástupem na základní školu přestěhovala do této malé vesnice. Byli jsme tam tedy trochu cizinci, také tam bylo jiné nářečí. Bylo nám však spolu krásně. Naučili mne svému nářečí, které jsem neuměl. Měli jsme tam krásné soužití a ? pravda ? musím říci, že někdy jsme měli také nějakou tu hádku, ale potom jsme vždy usmířili a na minulost zapomněli. To se mi zdá důležité. Někdy se v lidské životě jeví nevyhnutelným se pohádat. Důležité však přesto zůstává umění se smířit, odpuštění a nový začátek. Netřeba si nechávat v duši hořkost.?

Benedikt XVI. pak připomněl svá školní léta:

?Učili jsme se katechismus, učili jsme se společně modlit a připravovali jsme se na první svaté přijímání, což byl pro nás nádherný den. Chápali jsme, že k nám přichází Ježíš sám a že není Bohem vzdáleným. On vstupuje do mého života, do mojí vlastní duše.A pokud Ježíš vstupuje do každého z nás, pak jsme všichni bratry a sestry, přáteli a máme se proto jako takoví také chovat.?

Svatý otec pak odpověděl na otázku jednoho chlapce, který se ptal, jak mohou děti hlásat evangelium?

?Myslím, že především spoluprací s Papežským misijním dílem dětí. Tak se stáváte velkou rodinou, která nese evangelium do celého světa. Vidíme přímo zde, jak se tato velká rodina odráží na tomto našem shromáždění. Každý z vás je její součástí. Vaším programem je modlitba, naslouchání, sdílení a solidarita. A především modlitba. Modlitba je realita: Bůh nám naslouchá, a když se modlíme Bůh do našeho života vstupuje, stává se mezi námi přítomným a činným. Modlitba je věc velmi důležitá, která může změnit svět, protože zpřítomňuje Boží moc. A důležité je v modlitbě si pomáhat: při společné liturgii, modlitbou doma v rodině. Je důležité začínat každý den modlitbou a modlitbou den také končit: modlit se za rodiče. Modlit se před jídlem a nikdy nevynechat společnou nedělní mši, velkou modlitbu církve, bez níž neděle není opravdová. A můžete učit modlitbě také druhé, třeba i doma, pokud se tam modlitba nekoná nebo není znána, můžete druhé učit a modlit se spolu s nimi a tak je uvádět do společenství s Bohem.?

Řekl dnes Benedikt XVI. sedmi tisíci dětem z několika desítek zemí celého světa na zvláštní audienci Papežského misijního díla dětí.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.