Rádio Vaticana

Další kolo muslimsko-katolického dialogu v Ammánu

21.5.2009

V jordánském hlavním městě včera skončilo kolokvium pořádané Královským institutem pro mezináboženská studia a Papežskou radou pro mezináboženský dialog. Hlavním tématem setkání byla islámská a křesťanská společnost a kultura. Účastníci setkání hovořili o třech podtématech: o vztahu náboženství a občanské společnosti v historii a ve filosoficko-právním myšlení, o vztahu náboženství a moderních společností a o náboženství a občanské společnosti v náboženské tradici.

Svatý Stolec na setkání zastupoval kardinál Jean-Louis Tauran, předseda zmíněné papežské rady, její sekretář arcibiskup, Pierluigi Celata, apoštolský nuncius v Jordánsku a Iráku arcibiskup Francis z Assisi Chullikatt.
Delegaci Královským institutem pro mezináboženská studia vedl její ředitel Hasan Abu Numah a mezi jejími členy byli zástupci z univerzit v Jordánku, Iráku nebo Libanonu.

Na závěr setkání vydali obě strany společné prohlášení, v němž se shodují na pěti bodech.
Za prvé byl zkoumán pojem občanské společnosti a účastníci zdůraznili, že má charakter prostředníka pro otevřenou výměnu zkušeností a pohledů s cílem dosažení společného dobra. Shodli se také na významu občanské společnosti pro spolehlivý a integrální rozvoj jedinců i komunit a uznávají zvláštní a nepopiratelný příspěvek, který občanská společnost může přinést dialogu v kontextu zodpovědného užívání svobody.

V druhém bodě účastníci zdůraznili důležitost výchovy mládeže k hodnotám vzájemného respektu, ke kultuře dialogu, odmítání násilí a k podporování mírového soužití na základě spoluobčanství.

Za třetí byla vyzdvižena důležitost demokracie a role práva ve státě, který respektuje etnickou, kulturní a náboženskou různost a uznává rovnost mezi občany, a to na základě respektu k lidské důstojnosti a z ní vyplývajících základních lidských práv, zejména svobody a spravedlnosti.

Za čtvrté účastníci připomněli, že náboženstvím přísluší v občanské společnosti zvláštní role, neboť nabízejí občanům motivaci k tomu, aby přispívali společnému dobru, a tato motivace je založená na víře v Boha, která přesahuje politické účely a hledání moci.

A v posledním pátém bodě pak zdůrazňují, že náboženství mohou hrát významnou roli v posilování společenského zapojení a soudržnosti a podporovat budování stabilního a prosperujícího státu, založeného na principu subsidiarity.

Příští setkání mezi Královským institutem pro mezináboženská studia a Papežskou radou pro mezináboženský dialog se bude konat za dva roky v Římě.

Markéta Šindelářová