Rádio Vaticana

Tragický je pohled na budování zdí

13.5.2009

Benedikt XVI. v uprchlickém táboře Ayda, Betlém

Pane prezidente,
drazí přátelé
moje návštěva v uprchlickém táboře ?Ayda dnes odpoledne je pro mne vhodnou příležitostí, abych vyjádřil svou solidaritu všem Palestincům, kteří nemají domov, kteří touží po návratu do svého rodiště nebo po trvalém životě ve své vlasti. Děkuji vám, pane prezidente, za laskavé uvítání. Děkuji také panu Abu Zaydovi a dalším řečníkům. Správcům z Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, kteří pečují o uprchlíky, vyjadřuji své uznání, které sdílí i bezpočet mužů a žen z celého světa, vůči dílu, které zde i v dalších táborech regionu budujete.

Obzvláště zdravím děti a učitele z místní školy. Svým nasazením v oblasti výchovy vyjadřujete naději v budoucnost. Všem přítomným mladým lidem říkám: obnovte své úsilí, abyste se připravili na dobu, kdy budete odpovědni za věc Palestinců. Velmi důležitou roli zde mají rodiče. Všem rodinám, které jsou přítomny v tomto táboře říkám: nepřestávejte podporovat svoje děti ve studiu a rozvíjení jejich talentů, aby nenastala situace, že bude nedostatek dobře připraveného personálu, který by zaujal v budoucnosti zodpovědná místa v palestinské komunitě. Vím, že mnohé vaše rodiny jsou rozděleny v důsledku uvěznění rodinných příslušníků nebo omezování svobody pohybu a že mnohým z vás současná nevraživost působí škody. Ve svém srdci se spojuji s těmi, kteří z těchto důvodů trpí. Buďte si jisti, že všichni palestinští uprchlíci na celém světě, zejména ti, kteří přišli o domovy a své blízké během nedávného konfliktu v Gaze, jsou stále přítomni v mých modlitbách.

Rád bych poukázal na dobrou práci, kterou tady i na jiných palestinských územích konají v oblasti péče o uprchlíky mnohé církevní organizace. Papežská misie pro Palestinu, založená již před šedesáti lety, koordinuje humanitární katolickou pomoc uprchlíkům a pokračuje ve svém velmi potřebném díle spolu s dalšími katolickými organizacemi. Přítomnost sester františkánek, misionářek Neposkvrněného Srdce Mariina v tomto táboře odkazuje na charismatickou postavu svatého Františka, velkého apoštola pokoje a smíření. V této souvislosti bych rád vyjádřil zvláštní uznání členům františkánské rodiny za mimořádný přínos. Pečují o lid tohoto území a stávají se, podle známého výroku světce z Assisi, ?nástroji pokoje".

Nástroj pokoje! Jak velká je touha po pokoji mezi lidmi v tomto táboře, na tomto území a v celém regionu! Tato touha je v těchto dnech obzvlášť silná při vzpomínce na události z května roku 1948 a dosud nevyřešeného konfliktu, který následoval. Žijete nyní v nuzných a obtížných podmínkách s omezenými možnostmi zaměstnání. Je pochopitelné, že často pociťujete znechucení. Vaše oprávněná touha po trvalé vlasti a legitimním palestinském státě zůstává nenaplněna. A vy, stejně jako mnozí jiní v tomto regionu i ve světě, si připadáte uvězněni ve spirále násilí, útoků a protiútoků, pomsty a dalšího ničení. Celý svět si vroucně přeje, aby byla tato spirála prolomena; touží, aby mír ukončil pokračující nevraživost.

Na nás, kteří jsme se zde sešli, spočívá tíživé vědomí mrtvého bodu, do kterého, jak se zdá, dospěla jednání mezi Izraelci a Palestinci ? zeď. Ve světě, kde se hranice stále více otevírají obchodu, cestování, pohybu lidí a kulturní výměně, je tragický pohled na to, že se dosud stavějí zdi. Jak velmi toužíme po tom, abychom viděli plody mnohem namáhavějšího poslání budovat pokoj! Jak vroucně toužíme po tom, aby skončila nevraživost, která vyvolala stavbu této zdi! Jak vroucně se modlíme za ukončení nepřátelství, které dalo této zdi vzniknout!

Na obou stranách zdi je zapotřebí velké odvahy k překonání strachu a nedůvěry, pokud je vůle odporovat touze po pomstě za ztráty nebo zranění. Je nutná velkorysost při snaze o smíření po letech ozbrojených střetů. Dějiny nás však přesto učí, že pokoj nastane pouze tehdy, když jsou obě strany konfliktu ochotné překonat vzájemné obviňování a spolupracovat na společných cílech a s rozhodností se snažit budovat ovzduší důvěry. Je zapotřebí rozhodnout se pro vyvíjení účinných a tvůrčích iniciativ smíření. Pokud každý poukazuje na dřívější ústupky druhým, jediným výsledkem bude jenom zdržování v jednáních.

Humanitární pomoc, včetně té, která se poskytuje v tomto táboře, má zásadní význam, ale dlouhodobé řešení tohoto konfliktu nemůže být jiné než politické. Nikdo neočekává, že palestinský a izraelský lid jej dosáhnou sami. Podpora mezinárodního společenství je životně důležitá. Proto znovu vyzývám všechny zúčastněné strany, aby vyvinuly iniciativu a uplatnily svůj vliv ve prospěch spravedlivého a trvalého řešení při respektování oprávněných požadavků všech stran s uznáním jejich nároku žít v pokoji a důstojně podle mezinárodního práva. Diplomatické snahy však budou moci slavit úspěch pouze tehdy, když Palestinci a Izraelci budou ochotni prolomit uzavřený kruh agresí. Přicházejí mi na mysl nádherná slova připisovaná sv. Františkovi: ?Kde je nenávist, lásku ať vnáším; kde urážky, tam odpuštění... kde temnota, tam světlo, kde smutek, tam radost?.

Každého z vás vybízím k hlubokému nasazení ve prospěch míru a nenásilí podle příkladu sv. Františka a další velkých tvůrců pokoje. Pokoj musí začínat ve vlastním prostředí, ve vlastní rodině, ve vlastním srdci. Nadále se modlím za to, aby všichni účastníci konfliktu v této zemi dostali odvahu a inspiraci pro následování náročné, ale nezbytné cesty smíření. Kéž v těchto zemích znovu vykvete pokoj! Bůh ať žehná svůj lid pokojem!

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV