Správný pojem bezpečnosti podává Písmo

11.5.2009 

Benedikt XVI. v prezidentském sídle, Jeruzalém

Pane prezidente,
Vaše excelence,
dámy a pánové,

jako projev pohostinnosti mne pan prezident Peres přijal v této své rezidenci a nabídnul mi příležitost, abych vás pozdravil a zároveň se s vámi podělil o pár myšlenek. Pane prezidente, děkuji Vám za toto laskavé přijetí a vřelý pozdrav, který ze srdce opětuji. Děkuji dále hudebníkům, kteří nám svým vystoupením poskytli krásný zážitek.

Pane prezidente, v blahopřejném poselství, které jsem Vám zaslal u příležitosti Vaší inaugurace, jsem zdůraznil Váš všeobecně známý přínos veřejné službě, který charakterizuje velké nasazení za spravedlnost a mír. Dnes bych rád ujistil Vás, pana premiéra Netanjahua a jeho nedávno utvořenou vládu i všechen lid státu Izrael, že moje pouť na posvátná místa je projevem modlitby za drahocenný dar jednoty a pokoje pro Blízký východ a pro celé lidstvo. Modlím se skutečně každý den, aby se pokoj, zrozený ze spravedlnosti, vrátil do Svaté země a do celého tohoto regionu a aby všem přinesl bezpečí a novou naději.

Pokoj je v první řadě darem Božím. Je totiž příslibem Všemohoucího celému lidskému rodu a záštitou jednoty. V knize proroka Jeremiáše čteme: ?To, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti? (Jer 29,11-12). Prorok nám připomíná příslib Všemohoucího, který se ?dává nalézt?, který ?vyslyší?, který nás ?shromáždí ze všech národů?. Má to však jednu podmínku: musíme ?jej hledat,? ?hledat celým svým srdcem? (vv. 12-14).

Přítomným náboženským představitelům bych rád řekl, že zvláštní přínos náboženství k hledání pokoje se v první řadě zakládá na nadšeném a svorném hledání Boha. Naším úkolem je hlásat a dosvědčovat, že Všemohoucí je mezi námi přítomný, že jej lze poznat, přestože se občas zdá našim očím skrytý, že v tomto světě jedná k našemu dobru a že budoucnost společnosti se vyznačuje nadějí, když rezonuje v harmonii s božským řádem. Právě dynamická Boží přítomnost sjednocuje srdce a zajišťuje svornost. Poslední základ jednoty mezi lidmi totiž spočívá v dokonalé jedinečnosti a univerzalitě Boha, který stvořil muže a ženu ke svému obrazu a podobě, aby nás tak uvedl do svého božského života a všichni mohli být jedno.

Náboženští představitelé si proto musí být vědomi toho, že jakékoli rozdělení nebo napětí, každá tendence uzavírat se nebo podezřívat jiné věřící či společenství může snadno vést k rozporu, která zatemňuje jedinečnost Všemohoucího, zrazuje naši jednotu a protiřečí Jedinému, který sám sebe zjevuje jako ?nejvýše milosrdného a věrného? (Ex 34,6; Žl 138,2; Žl 85,11). Drazí přátelé, Jeruzalém, který je odedávna křižovatkou národů nejrůznějšího původu, je také městem, které může židům, křesťanům a muslimům umožnit, aby přijali povinnost a zároveň potěšení z privilegia vydávat společně svědectví o mírumilovném soužití, po kterém ctitelé jediného Boha již dlouho touží, privilegia odhalit plán Všemohoucího sjednotit lidskou rodinu, jak to oznámil Abrahamovi, a privilegia hlásat pravou povahu člověka jakožto toho, kdo hledá Boha. Snažme se tedy výukou a vedením svých společenství zajistit, aby jejich členové byli věrní tomu, že jsou věřící, aby si byli neustále vědomi nekonečné Boží dobroty, nezcizitelné důstojnosti každé lidské bytosti a jednoty celé lidské rodiny.

Písmo svaté nám také představuje správné chápání bezpečí. Podle židovské tradice se bezpečí, betach, rodí z důvěry a neznamená jen absenci hrozby, ale také pocit klidu a důvěry. V knize proroka Izaiáše čteme o čase božského požehnání: ?Až bude na nás vylit z výše duch? na poušti bude přebývat právo a v sadu se usídlí spravedlnost. Spravedlnost vytvoří pokoj, spravedlnost zajistí klid a bezpečí navěky? (Iz 32,15-17). Bezpečí, integrita, spravedlnost a pokoj jsou od sebe v Božím plánu se světem neoddělitelné. Zdaleka nejsou pouhým produktem lidského úsilí, ale hodnotami, které plynou ze základního vztahu Boha k člověku a spočívají jako společné dědictví v srdci každého jedince.

Existuje jenom jediný způsob, jak tyto hodnoty chránit a prosazovat: uplatňovat je, žít je! Žádný jedinec, žádná rodina, žádné společenství ani národ nejsou zbaveni povinnosti žít ve spravedlnosti a vytvářet pokoj. Přirozeně se očekává, že občanští a političtí představitelé zajistí spravedlivou a náležitou bezpečnost těm, kterým byli pověřeni sloužit. Tento cíl tvoří část spravedlivého prosazování společných hodnot společných celému lidstvu a nemůže proto být v rozporu s jednotou lidské rodiny. Ryzí hodnoty a cíle společnosti, která vždy chrání lidskou důstojnost, jsou nedělitelné, univerzální a vzájemně propojené (srov. Promluva na půdě OSN, 18. dubna 2008). Nemohou se proto uskutečnit, stanou-li se kořistí jednotlivých zájmů nebo útržkovité politiky. Pravému zájmu národa vždy slouží jen úsilí o spravedlnost pro všechny.

Vážené dámy a vážení pánové, trvalý mír je otázkou důvěry, živené spravedlností a integritou, stvrzené obrácením srdce, které nás zavazuje hledět druhému do očí a rozpoznávat v něm ?Ty? svého bližního, svého bratra, své sestry. Nestane se snad takto společnost ?sadem bohatým na plody? (srov. Iz 32,15), vyznačujícím se nikoli blokádami a obstrukcemi, ale soudržností a souladem? Nemůže se tak stát společností vznešených očekávání, kde je všem dopřán přístup ke vzdělání, rodinnému bydlení a zaměstnání, společností připravenou budovat na trvalých základech naděje?

Na závěr bych se rád obrátil k obyčejným rodinám tohoto města, této země. Kteří rodiče by svému synovi či dceři přáli násilí, nejistotu nebo rozdělení? Jaký humánní politický cíl může být dosažen prostřednictvím konfliktů a násilí? Slyším křik těch, kteří žijí v této zemi a touží po spravedlnosti, pokoji, uznání své důstojnosti, trvalém bezpečí a každodenním životě bez strachu z vnějšího ohrožení a nesmyslného násilí. Vím, že v kulturních programech a iniciativách praktické a soucitné pomoci pracuje pro mír a solidaritu značný počet mužů a žen i mládeže, že tito jsou dostatečně pokorní, aby odpouštěli, a mají odvahu chopit se snu, na který mají právo.

Pane prezidente, děkuji Vám za zdvořilé přijetí, kterého se mi dostalo, a znovu Vás ujišťuji o svých modlitbách za vládu a za všechny občany tohoto státu. Kéž pravé obrácení srdcí vede všechny ke stále rozhodnějšímu úsilí o mír a bezpečí skrze zajištění spravedlnosti pro všechny. Šalom!

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.