5.2.2009 

Benedikt XVI. dnes přijal na audienci první skupinu nigérijských biskupů, kteří ve Vatikánu zahájily svou kanonickou návštěvu ad Limina.

Nigérie má přes 140 miliónů obyvatel. 43% z nich jsou muslimové, 40 % jsou křesťané, z toho 15% katolíci. Zbytek obyvatelstva tvoří převážně vyznavači tradičních afrických náboženství.
Katolická církev tu má devět metropolitních arcidiecézí, dva apoštolské vikariáty a 41 diecézí. V jejich čele stojí celkem 60 biskupů. Nigérijský biskupský sbor je tak nejpočetnější z celé Afriky. To je také důvodem, že jeho ad Limina bude trvat téměř celý měsíc, ode dneška až do 28. února. Mezi biskupy, které dnes Svatý otec přijal, byl také arcibiskup Abujy John Olorunfemi Onaiyekan:

?Podle mého názoru naše největší a velmi pozitivní výzva plyne z růstu nigerijské církve, a snažíme se ji co nejlépe spravovat. Počet katolíků stále roste, stejně jako kněžská a řeholní povolání. Máme diecéze, kde počet kněží nestačí, protože katolíků je tu mnoho: pokud kněz musí každou neděli sloužit mši pro pět tisíc věřících, je otázkou, kolik času mu pak zbývá na pastorační péči na osobní úrovni. Naštěstí jsou tu i jiné způsoby jak sloužit lidem, prostřednictvím skupin laiků, pastoračních asistentů a podobně. Další výzvu, analogickou, představuje velký počet mladých, kteří chtějí svůj život dát do služby církve jako kněží a řeholníci. Máme problém rozlišit jejich žádosti a potvrdit, zda jsou pro ni vhodní. Pak když je přijmeme do seminářů a formačních domů, musíme je dobře vychovávat a když jich je v takovém semináři víc než 400 nebo 500, je to velká výzva.
A další výzvu představuje vztah církve a nigérijské společnosti obecně, vztah mezi církví a státem. Nigérijská společnost je velmi složitá, je v ní víc než 250 různých etnických skupin. A je tu otázka velkého náboženského pluralismu.?

Jak církev v Nigérii podporuje dialog a mírové soužití?

?Říká se, že máme v Nigérii křesťany a muslimy, ale nesmíme zapomínat na to, že křesťané patří k různým skupinám a nemáme vždy stejný pohled na věci. Ve skutečnosti, když propuknou konflikty mezi křesťany a muslimy, jsou způsobené extremistickými skupinami na obou stranách, tedy jak fanatiky muslimskými tak fanatiky křesťanskými. Musím říci, že v katolické církvi je vše zdravé a díky tomu, že naše církev má velmi jasné pokyn pro dialog s muslimy, které pozorně sledujeme, i muslimové uznávají, že naše vztahy skutečně podporují vzájemný respekt.?

Jak konkrétně tyto vztahy vypadají?

?Máme v naší zemi Nigérijskou mezináboženskou radu, v níž jsou představitelé křesťanů i muslimů. Já, jako předseda Křesťanské asociace v Nigérii, jsem zodpovědný za křesťanské skupiny. Se sultánem ze Sokoto, který je uznávaný jako hlava muslimů, se pravidelně setkáváme a během schůzek hledáme, jak čelit společným výzvám jako: dobrá vláda, chudoba, nemoci, epidemie AIDS... A také hledáme duchovní prameny, morální hodnoty, které mají křesťané a muslimové společné a na jejich základě se oněm výzvám snažíme čelit. Doufáme, že když takhle budeme pokračovat, podaří se mám změnit špatnou pověst Nigérie, kterou bohužel má, tedy, že křesťané a muslimové tu nežijí v míru. Není pravdivá. A také doufáme, že po skončení této návštěvy ad Limina, se vrátíme k našim závazkům v Nigérii s obnoveným zápalem. Je nás 60 biskupů a jsme v Římě ve dvou skupinách, ale čeká nás společný den, 14. února, to budeme mít audienci u Svatého otce, který k nám promluví jako k jednotnému tělu. A my ten okamžik očekáváme s velkou radostí.?

Markéta Šindelářová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.