Ježíš nám jde vstříc s odzbrojující mírností lásky

6.1.2009 

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
Slavíme dnes slavnost Zjevení Páně. Evangelium vypráví o tom, jak Ježíš přišel na svět ve velké pokoře a skrytosti. Svatý Matouš nicméně podává událost o mudrcích, kteří přišli z východu, vedeni hvězdou, aby se poklonili novorozenému Židovskému králi. Pokaždé když nasloucháme tomuto vyprávění, dotkne se nás ostrý kontrast mezi postojem mudrců na jedné straně a postojem Heroda a Židů na straně druhé. Evangelium říká, že když to uslyšel ?král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém? (Mt 2,3). Tuto reakci lze chápat různě. Herodes je poděšen, protože v tom, kterého mudrci hledali, spatřuje konkurenci pro sebe a své děti. Starší a obyvatelé Jeruzaléma se však spíše zdají udiveni jakoby se probudili z nějakého snění a potřebovali se zamyslet. Izaiáš vskutku předpovídal: ?Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostane jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje.? (Iz 9,5).

Proč se tedy Jeruzalém ulekl? Zdá se, že zde evangelista jakoby předjímal postoj, který později zaujali velekněží, velerada a část lidu vůči Ježíši během jeho veřejného života. Jistým se jeví fakt, že poznání Písem a mesiášských proroctví nepřivádí všechny k tomu, aby se otevřeli Jemu a Jeho slovu. Vybavuje se v této souvislosti, jak Ježíš těsně před utrpením zaplakal nad Jeruzalémem, který nerozpoznal čas svého navštívení (srov. Lk 19,44). Dotýkáme se zde jednoho z klíčových bodů teologie dějin: dramatu věrné Boží lásky v osobě Ježíše, který ?přišel do vlastního, ale vlastní ho nepřijali? (Jan 1,11). Z biblického hlediska tento postoj nevraživosti, dvojakosti či povrchnosti představuje v duchovním smyslu postoj každého člověka i světa, pokud se uzavírá před tajemstvím pravého Boha, jenž nám jde vstříc s odzbrojující mírností lásky. Ježíš, ?Židovský král? (srov. Jan 18,37), je Bohem milosrdenství a věrnosti; On chce kralovat v lásce a pravdě a žádá nás o obrácení, opuštění špatného jednání a rozhodné vykročení na cestu dobra.

V tomto smyslu jsme tedy ?Jeruzalémem? my všichni! Panna Maria, která Ježíše s vírou přijala, kéž nám pomůže, abychom neuzavírali svá srdce před jeho Evangeliem spásy. Spíše se nechejme získat a proměnit od Něho, ?Emmanuela?, Boha, který přišel mezi nás, aby nám daroval svůj pokoj a svou lásku.

přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.