Rádio Vaticana

Benedikt XVI.: Obnovit dialog krásy a pravdy

25.11.2008

?Nový křesťanský humanismus je třeba dosáhnout obnovou dialogu mezi krásou a pravdou?, píše Benedikt XVI. v poselství zaslaném předsedovi Papežské rady pro kulturu, arcibiskupovi Ravasimu, u příležitosti dnes zahájeného zasedání Papežských akademií.

Jde o celkem 7 akademií: Akademii sv.Tomáše Akvinského, Teologickou akademie, Akademii Neposkvrněné (P.Marie), Mariánskou akademii, Akademii umění a literatury, Archeologickou akademii a Akademii kultu mučedníků. Tyto instituce, sdružující vědce, umělce a spisovatele, byly založeny v různých dobách od 16. do 20.století a jejich činnost koordinuje Papežská rada pro kulturu. Tématem letošního veřejného zasedání je ?Univerzalita krásy: estetika a etika v konfrontaci?.

?Je naléhavě třeba ? vybízí papež ? obnovit dialog mezi estetikou a etikou, mezi krásou, pravdou a dobrem. Vyplývá to nejen z aktuální debaty, probíhající v kulturních a uměleckých kruzích, ale také z každodenní reality. Na různých úrovních totiž dochází k dramatickému rozštěpení a někdy i rozporu mezi těmito dvěma dimenzemi, mezi hledáním krásy, reduktivně pojaté jako pouhá vnější forma, jako zevnějšek, jehož je třeba dbát za každou cenu, a hledáním pravdy a dobroty cíleně konaných skutků?.

?Hledání krásy, které by se odcizilo nebo odtrhlo od lidského hledání pravdy a dobroty ? konstatuje papež ? proměnilo by se - jak se, bohužel, nezřídka děje - na pouhý estetismus, který vede zejména mládež cestou prchavosti, banality a mělkosti nebo přímo k útěku do umělých rájů, které maskují a skrývají prázdnotu a vnitřní rozervanost?. Tomuto ?iluzornímu a povrchnímu? hledání ? dodává Benedikt XVI.? ? chybí univerzální rozlet a stává se nevyhnutelně subjektivním, ne-li individualistickým, takže postrádá schopnost komunikovat?.

Papež ve svém poselství zdůrazňuje ?nezbytnost úsilí o rozšíření horizontu rozumu?, k čemuž je třeba ?znovu pochopit souvislost mezi hledáním krásy a hledáním pravdy a dobra?. A dodává: ?Rozum, který by se chtěl oprostit od krásy, stal by se polovičním, stejně jako by krása, zbavená rozumu, byla redukována na prázdnou a iluzorní masku?.

Benedikt XVI. pak pokračuje - s odvoláním na svou improvizovanou promluvu ze setkání s kněžími Brixenské diecéze letos v srpnu: ?Musíme mít širší pojetí rozumu, takové, v němž se setkávají srdce i rozum, a dotýkají se krása i pravda. To platí pro všechny lidi, ale tím spíše pro věřící, kteří jsou povoláni podávat důvody krásy a pravdy své víry. Krása stvoření, o níž mluví evangelium, odkazuje nad sebe, k jiné kráse, pravdě a dobrotě, jež se dovršují a pramení jedině v Bohu.?

?Naše svědectví ? píše dále papež ? se musí živit touto krásou, aby naše zvěstování evangelia mohlo být vnímáno v jeho kráse a novosti. Proto je třeba umět se vyjadřovat jazykem obrazů a symbolů. Naše každodenní poslání má mít výmluvnou transparentnost krásy Boží lásky. Jedině tak oslovíme naše současníky, často roztěkané a pohlcené kulturním klimatem, které ne vždy usnadňuje vnímání krásy v jejím plném souladu s pravdou a dobrotou, protože i oni jsou ve skutečnosti naplněni touhou a nostalgií po autentické kráse, a nikoli jen té povrchní a prchavé.?

?Umět číst a pronikat krásu uměleckých děl? ? píše dále papež ? je jedna z možných - a snad nejvíce přitažlivých a okouzlujících cest k poznání a dosažení Boha?. V této souvislosti pak Benedikt XVI. připomíná List, který jeho předchůdce Jan Pavel II. adresoval umělcům, a ve kterém vybízí k reflexi o ?niterném a plodném dialogu mezi Písmem svatým a různými druhy umělecké tvorby?. Svatý otec pak v závěru povzbuzuje umělce a akademiky, aby se i nadále snažili ?vzbuzovat úžas a tužbu po kráse, formovat sensibilitu a sytit niterné zaujetí vším tím, co je autentickým výrazem lidského génia a odrazem božské Krásy.?

Milan Glaser