Obroda katolické víry v Kosovu

6.11.2008 

Přestože katolíků je v Kosovu oficiálně jen 4%, ve skutečnosti více než polovina tamního obyvatelstva cítí vazbu na katolicismus jako na náboženství předků. Tvrdí to Muhamet Mala, profesor historie náboženství na univerzitě v Prištině. Albánci byli přinuceni k přijetí islámu v 15. století, když jejich země byla připojena do Otomanského Impéria. Mnoho rodin ale nadále pěstovalo doma svou víru. Její předávání bylo především věcí žen.

Kosovští Albánci byli krypto-katolíky. Navenek vystupovali jako vzorní muslimové, v rodině jako křesťané. Po staletích pronásledování v některých domech zůstaly z dávné víry jen vánoční a velikonoční lidové tradice, jako písně. Někteří Albánci se pokoušeli vrátit k víře otců už v 19. století, když turecká represe ochabovala. Jiní to zkoušejí až teď. ?Proces návratu do církve začal před deseti lety, říká P. Shan Zefi, kancléř apoštolské administratury v Prištině. ? Nikoho nepřemlouváme ke konverzi, přesto se hlásí tisíce lidí, kteří se znovu chtějí stát katolíky.?

Obroda katolické víry pobuřuje muslimy, kterých je v Kosovu podle oficiálních údajů 90%. Jejich duchovní představitel, muftí Naim Ternava, razantně vystupuje proti stavbě katolické katedrály v centru Prištiny a novým kostelům na kosovském venkově. Kosovští Albánci se vracejí do lůna církve často s celými rodinami. Nesou v sobě vědomí pochybení předků, znamení apostaze, od něhož se chtějí osvobodit.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.