6.9.2008 

Na Papežské univerzitě v Salamance probíhá dvoudenní kongres nazvaný: ?Kulturní dědictví církve: krása ve službě evangelizace a kultury.? Zahájil ho předseda Papežské rady pro kulturu, arcibiskup Gianfranco Ravasi, s velkou apologií Evropy jako křesťanského kontinentu. Ve svých úvahách citoval slova velkých Evropanů, Goetheho výrok, že ?mateřským jazykem Evropy je křesťanství,? nebo Kanta, pro kterého ?evangelium je pramenem naší civilizace.?
Arcibiskup Ravasi zvolil příklad Abraháma a Joba, aby ukázal, jak jsou biblické postavy přítomné v kultuře našeho kontinentu ve stále nových interpretacích myslitelů a umělců. Interpretem biblického poselství je také velká evropská hudba. Arcibiskup Ravasi připomněl Mozartova oratoria, Bachovy a Pendereckého pašije nebo Monteverdiho mariánské nešpory.

V pasáži věnované velkým křesťanským hodnotám, které spojují mozaiku národů a kultur, arcibiskup Ravasi vybídl k boji o zachování evropské identity. Velké civilizace nepadají s hukotem jako budovy, ale pozvolna se zbavují toho, co je podstatné, chudnou ? řekl a citoval Heideggerova slova, že ?svět se stal tak chudý, že chybějícího Boha už nedokáže považovat za nedostatek.? V souvislosti s dilematy konzumní společnosti arcibiskup Ravasi spolu s Kierkegaardem poznamenal, že jsme se ocitli na lodi, jejíž kormidlo převzal kuchař. Z megafonu na můstku už neslyšíme, jakým směrem máme plout, ale jen co budeme jíst. Svou apologii křesťanské kultury zakončil předseda vatikánského úřadu výrokem Eliota, Evropana z vlastní volby, který konstatoval, že bez křesťanství by nebyl dokonce ani Nietzche nebo Voltair, a varoval: ?Pokud křesťanství odejde, ztratíme celou svou kulturu, ztratíme svou tvář.?

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.