Beatifikace 60 mučedníků španělské občanské války

13.11.2017 

Madrid. „Je to kněz, to ti nestačí?“ – za španělské občanské války se tato slova rovnala vynesení rozsudku smrti. Marxistické milice ve slepé zášti ke katolické církvi zavraždili v letech 1936-39 stovky kněží, ale také řeholních sester i v církvi angažovaných laiků. V sobotu 11. listopadu se dalších 60 těchto obětí ideologicky motivované nenávisti a zvůle dočkalo blahořečení.

Beatifikační liturgie se konala v madridské hale Vistalegre Arena v rámci oslav čtyřstého výročí vincentinské řeholní rodiny. Mezi blahořečenými mučedníky je 29 kněží, řeholníci i laici, zabití kvůli své víře, někteří po krutém mučení. Většina z nich zahynula v Madridu, kde byli spojeni s bazilikou zázračné medailky La Milagrosa. Ostatní pocházeli z Katalánska, Vanlencie a Murcie. Slavnosti se zúčastnily také rodiny mučedníků:

„Mého otce zabili republikáni v den P. Marie od zázračné madailky, 27. listopadu 1936.“ – vzpomíná dnes již jednaosmdesátiletá Gloria. „Každý den vycházel v šest hodin ráno na mši. Neuměl si představit den bez svatého přijímání. Byl prostým, ale hluboce zbožným člověkem. Hlavně díky dobrému vlivu mé matky, s níž se v roce 1927 oženil a měl čtyři děti. Po smrti mého otce sousedky z naší čtvrti pokřikovali, že měli zabít spíš mou matku.“
Říká paní Gloria a dodává, že se doma za otcovy vrahy vždy modlili.

Ve skupině v sobotu blahořečených mučedníků je otec Vincente Querault z kongregace lazaristů, vzdělaný kněz, vynikající řečník a velkodušný dobrodinec. Po dětství prožitém v barcelonském sirotčinci vystudoval teologii a věnoval život duchovním cvičením, práci s mladými a lidovým misiím. Po popravě skončily jeho ostatky v hromadném hrobě a nikdy nebyly nalezeny.
Dalším z mučedníků je devatenáctiletý Rafael Lluch Garín z bohaté valencijské rodiny. „Radši ať mi vezmou život než moji Matku,“ řekl v době, kdy nošení náboženských symbolů bylo zakázáno. Zaplatil životem za to, že odmítl sejmout z krku přívěšek s obrázkem P. Marie.

„Církev slaví tyto události z dvojího důvodu: jednak vybízí věřící, aby zůstali věrní ve víře, a podruhé varuje všechny před terorem, který v oněch temných dnech potřísnil španělskou zemi krví nevinných a bezbranných lidí. Beatifikace je příležitostí velebit sílu dobra, které vítězí nad zlem.“ – Řekl prefekt Kongregace pro svatořečení, kardinál Amato, který v Madridu předsedal beatifikační liturgii.

Mezi první mučedníky vincentinské řeholní rodiny patří dva dvacetiletí novicové Manuel Trachiner Montaña a Vincente Cecila Gallardo. Zadrženi byli když cestovali v převlečení za truhláře. Řeholní hábit a kříž ukrytý v zavazadle je však prozradil a stačil k rozsudku smrti. Příběhy mučedníků svědčí o věrnosti, pevnosti a statečnosti. Jako když bratr Roque Catalán Domingo, který tušil, že je volán k mučednictví, řekl svým spolubratrům než naposled vyšel z kláštera „Pokud se nevrátím, nemějte o mě obavy, ale zazpívejte děkovné Te Deum, protože budu mučedníkem a budu spolu s Ním v nebi.“

„Všichni jsme zváni k oslavě a následování mučedníků. Z jejich příkladu víry, naděje a odvahy můžeme čerpat sílu v naší každodenní existenci. Máme se však také modlit za jejich vrahy a po vzoru blahoslavených mučedníků usilovat o vzácný dar odpuštění.“ Řekl pro Vatikánský rozhlas kardinál Angelo Amato.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2017 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.