O budoucí misi Papežského východního institutu

12.10.2017 

“Studovat tradice východních církví v jejich liturgické, teologické, umělecké a kanonické různorodosti a s láskou, intelektuální poctivostí, vědeckou pečlivostí a pastorační perspektivou je šířit v reakci na očekávání dnešního světa a ve snaze o budování mírové budoucnosti” – tento úkol zadává Svatý otec František Papežskému východnímu institutu, jehož sté výročí založení doprovází – kromě dnešní návštěvy a koncelebrované liturgie – také obsáhlým listem, adresovaným kardinálu Leonardovi Sandrimu . V první části poselství vyjmenovává některé důležité milníky z historie této instituce – od založení (15.10.1917) Benediktem XV. vprostřed bouří první světové války přes svěření do péče Tovaryšstva Ježíšova (1922 Piem XI.), vybudování vlastního sídla (1926) a přidružení ke Gregoriánské univerzitě (1928) až po otevření dosud jediné existující Fakulty východního kanonického práva na počátku sedmdesátých let (1971).

V druhé části listu se Petrův nástupce zamýšlí nad budoucím posláním Papežského východního institutu. Jak píše, jestliže se v minulosti vyskytly konflikty mezi studiem a pastorací, dnes již tento rozpor neexistuje. Po vyučujících se tudíž žádá, aby na první místo v žebříčku svých závazků postavili vědecké bádání, a to po vzoru svých předchůdců, autorů mnoha cenných knižních pramenů, včetně Kodexu východního kanonického práva, a rovněž redaktorů některých koncilových dokumentů. Na druhé straně, pokračuje Svatý otec, v dnešní době válek a nenávisti, ohrožujících mírové soužití, stojí Institut obdobně jako před stovkou let prozřetelnostně na křižovatce mezi Východem a Západem, a proto má pomáhat východním církvím v existenci, podporovat jejich teologickou reflexi a naslouchání životu. Papež vyzývá vyučující k otevřenosti vůči všem východním církvím, jejichž bolestná zeměpisná rozptýlenost dnes neodpovídá starobylému uspořádání, a k upevnění víry bratří a sester, kteří se v současnosti vyrovnávají s trýznivou dějinnou výzvou.

Již od samého počátku přísluší Papežskému orientálnímu institutu ekumenický rozměr – přání Benedikta XV., aby „nové studijní centrum bylo přístupné také východním kněžím, jak sjednoceným, tak takzvaně pravoslavným“ (Orientis catholici, 15.10.1917), dnes potvrzuje rovněž papež František a dodává, že rostoucí počet nekatolických studentů svědčí o důvěře, kterou vkládají do poslání institutu – tedy péče o bratrské vztahy a seriózní studium otázek, které dosud církve rozdělují. Orientál nicméně vystupuje také jako prostředník mezi východním a západním světem všeobecně a má západní kultuře představovat bohatou tradici východních církví tak, aby byla pochopitelná a mohla se asimilovat v novém prostředí.

Papež František dále upozorňuje na současný politický kontext, ve kterém pád totalitních režimů a různých diktatur vytvořil v některých zemích příhodné podmínky k šíření mezinárodního terorismu, jehož vinou křesťané východních církví zakoušejí dramatické pronásledování a ve stále znepokojivějším počtu odcházejí do diaspory. Nad těmito situacemi nelze zavírat oči, zdůrazňuje papež a naléhá na rozpoznání Boží vůle v konkrétním okamžiku a ve shodě s ignaciánským magis. Kupříkladu navrhuje, aby budoucí pastýři východních církví svým věřícím vštěpovali hlubokou lásku k tradicím příslušných obřadů a aby se biskupové latinských diecézí ujímali dislokovaných východních věřících a zajišťovali jim patřičné duchovní a lidské vedení.

Závěr poselství věnuje papež František personálním otázkám a důrazně žádá, aby chod Orientálu zajišťovalo stabilní jádro jezuitských formátorů. Členové této akademické a řeholní komunity pak za využití ignaciánské pedagogiky a komunitního rozlišování sami určí nejpříhodnější formu, v jaké studenty povedou ke strohé badatelské disciplíně a naplnění pastoračních nároků v rámci jejich církví, uzavírá Petrův nástupce poselství ke stému výročí založení římského Papežského východního institutu.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2017 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.