5.9.2017
Minulý týden (28.8.) byla ohlášena plánovaná papežova návštěva Myanmaru. Jen o den dřív se papež v nedělním apelu (27.8.) při mariánské modlitbě Anděl Páně zastal myanmarského etnika Rohingů – muslimů – kterým tamější vláda buddhistické většiny upírá občanská práva, počínaje samotnou státní příslušností. Papež František tehdy řekl:
„Přišly smutné zprávy o pronásledování náboženských menšin našich bratří Rohingů. Chtěl bych jim vyjádřit svoji blízkost a my všichni prosíme Pána, aby je zachránil a probouzel muže a ženy dobré vůle, kteří jim pomohou a přiznají plná práva. Modleme se i za tyto naše bratry Rohingy.“
Velice složitou situaci v této zemi dokreslují slova, která pronesl v reakci na papežova slova tamější katolický biskup z Bhamo, mons. Raymond Sumlut Gam, pro katolickou agenturu AsiaNews: „Obáváme se papež nemá dostatečně přesné informace a vydává prohlášení, která neodrážejí realitu. Tvrdit, že Rohingové jsou »pronásledováni«, může v Myanmaru způsobit velké napětí.“ A podobně mluvčí biskupské konference Myanmaru, P. Mariano Soe Naing: „Kdybychom měli Svatého otce přivést k lidem, kteří u nás trpí mnohem více, vzali bychom ho do uprchlických táborů etnika kachin (které je převážně katolické), kde se mnoho obětí občanské války ocitlo bez přístřeší. A pokud jde o samo užití jména Rohingové, bylo podle mého názoru výrazem větší úcty k myanmarskému lidu a vládě, kdyby se použilo označení zaběhlé v myanmarských institucích, totiž „muslimští rakhine“, které je přiléhavější. Kdyby papež použil slovo Rohingové během návštěvy v Myanmaru, museli bychom se obávat o jeho bezpečnost,“ dodal mluvčí Myanmarského episkopátu.
V této jihoasijské zemi, kde žije 50 milionů obyvatel, se ke katolické církvi hlásí 600 tisíc lidí a jsou považováni za cizí těleso stejně jako jiné menšiny, kterých je v zemi celkem 135. Je tedy pochopitelné, že se přiklánějí k rétorice vládnoucího myanmarskému režimu a to tím spíše, že kromě Rohingů existují v této zemi čtyři další pronásledovaná etnika hlásící se právě ke křesťanství. Jsou to na severu země Kajčinové a Čjinové a na východě Karenové a Karenniové. V poslední letech bylo bezpočet jejich kostelů a vesnic srovnáno se zemí a desítky tisíc lidí byly donuceny k útěku.
Za zmínku rovněž stojí, kdo má v Barmě či Myanmaru vedoucí úlohu při pronásledování. Obyvatelé této země jsou nezřídka donucováni ke konverzi k buddhismu, dokonce i žáci ve školách. Dovoz Biblí a křesťanské literatury je zakázán. To je v příkrém rozporu s mytologií západních médií o mírumilovnosti buddhismu, který je podáván jako příkladné náboženství soucitu, moudrosti a bratrství. Realita je zcela jiná. Náboženská svoboda je popírána také v dalších zemích s buddhistickou většinou jako je Sri Lanka, Laos, Kambodža či Bhutan.
V posledních týdnech však dosáhly střety mezi Rohingy a státními ozbrojenými složkami opravdu vrcholu, což přimělo mnohé příšlušníky tohoto etnika utéci do sousedního Bangladéše. Aung San Su Ťij, pasovaná Západem na obhájkyni lidských práv, k tomu mlčí, neboť je zcela podrobena vládnoucí vojenské moci a tamějším fundamentalistickým stoupencům buddhismu. Papež František má na přelomu letošního listopadu a prosince navštívit Myanmar i Bangladéš a jeho slova budou bedlivě sledovat všichni, především však ti, kdo jsou v této zemi poslední a odepsaní.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.