Přemáhat nevěru v Boha i lhostejnost vůči bratřím

20.8.2017 

Promluva papeže před modlitbou Anděl Páně, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnešní evangelium (Mt 15,21-28) nám podává jedinečný příklad víry kananejské ženy, která byla pro židy cizinkou, při jejím setkání s Ježíšem. Scéna se odehrává ve chvíli, kdy se Ježíš vydává do tyrského a sidónského kraje v severozápadní Galileji. Tady se tato žena obrací na Ježíše zvoláním, aby uzdravil její dceru, která je - praví evangelium - „krutě posedlá“ (v.22). Zdá se, že Pán v první chvíli tento bolestný křik neslyší, což přiměje učedníky, aby se za ní přimluvili. Ježíšova zdánlivá netečnost neodradí tuto matku, která dále naléhá svým voláním.

Vnitřní sílu této ženy, umožňující překonávat každou překážku, je nutno hledat v mateřské lásce a důvěře, že Ježíš může tuto prosbu vyslyšet. To mne vede k zamyšlení nad silou žen. Jsou schopné svojí silou dosáhnout velkých věcí. Známe mnohé takové! Můžeme říci, že je to láska ženoucí víru a víra stávající se odměnou lásky. Trýzeň lásky k vlastní dceři ji přiměla „křičet: »Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův!«“ (v.22). Vytrvalost víry v Ježíše způsobila, že ji neodradilo počáteční odmítnutí, takže za ním „přišla, klaněla se mu a prosila: »Pane, pomoz mi!«“ (v.25).

Nakonec se Ježíš pozastavuje před vytrvalostí a jakoby v úžasu nad vírou této pohanské ženy. Proto jí vyhoví a řekne: „»Ženo, jak veliká je tvá víra! Ať se ti stane, jak si přeješ«. A od té chvíle byla její dcera zdravá“ (v. 28). Tato pokorná žena je dána Ježíšem za příklad nezlomné víry. Její neodbytná prosba o Kristův zásah je pro nás podnětem k tomu, abychom se nenechali odradit a nezoufali, dolehnou-li na nás těžké životní zkoušky. Pán se od nás v našich potřebách neodvrací, a pokud se někdy zdá, že naše prosby o pomoc nevnímá, činí tak proto, aby vystavil zkoušce a posílil naši víru. Máme pokračovat ve volání jako ona žena: „Pane, pomoz mi! Pane, pomoz mi!“. Takto, s vytrvalostí a odvahou. A tuto odvahu je třeba mít v modlitbě.

Tato evangelní epizoda nám pomáhá chápat, že všichni potřebujeme růst ve víře a upevňovat svoji důvěru v Ježíše. On nám může znovu pomoci nalézt cestu, když jsme zbloudili a cesta se nám už nejeví schůdnou, nýbrž příkrou a těsnou; když je unavující zachovávat věrnost svým závazkům. Je důležité, abychom denně živili svoji víru pozorným nasloucháním Božího Slova, přijímáním svátostí, osobní modlitbou jako bychom volali k Němu: „Pane, pomoz mi!“ a také konkrétními postoji lásky vůči bližním.

Svěřme se Duchu svatému, aby nám pomáhal vytrvat ve víře. Duch vlévá do srdce věřících smělost; dává našemu životu a našemu křesťanskému svědectví přesvědčení a přesvědčivost; dodává nám odvahu přemáhat nevěru v Boha i lhostejnost vůči bratřím.

Panna Maria ať v nás uchovává vědomí, že potřebujeme Pána i Jeho Ducha, a vyprosí nám silnou víru plnou lásky a lásku, která se umí stát prosbou, odvážnou prosbou k Bohu.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.