Rádio Vaticana

Bůh se zamiloval do naší nepatrnosti

23.6.2017

„Každý z nás může říci: Jsem vyvolený, jsem vyvolená; a to v jistotě, že se Bůh na nás navázal natolik, až se stal vězněm své lásky“, kázal dnes papež František při ranní eucharistii v Domě svaté Marty. „Pán si nás zvolil, vmísil se do našich životů a z lásky k nám vydal svého Syna. Pokud chceme zaslechnout Pánův hlas, musíme být maličcí, protože také Bůh se umenšil“, dodal s odkazem na liturgická čtení z dnešní slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. V prvním z nich – z knihy Deuteronomium (Dt 7,6-11) – Mojžíš říká lidu, že si jej Hospodin vyvolil, aby mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země, byť byl mezi nimi nejmenší. Svatý otec upozornil zejména na dvě slova, která přitahují pozornost – „vyvolil“ a „nejmenší“. V souvislosti s prvním z nich poznamenal, že my si nevolíme Boha, nýbrž Bůh se stává naším vězněm.

“Svázal se s našimi životy a nemůže se oddělit. Hraje mistrovskou hru! A v tomto postoji věrně setrvává. Byli jsme vyvoleni v lásce – a to je naše totožnost. Nelze říci: Zvolil jsem si toto náboženství. Nikoli – nic sis nezvolil. Bůh si tě vyvolil, povolal tě, připoutal se k tobě. V tom spočívá naše víra – pokud tomu nevěříme, nemůžeme pochopit Kristovo poselství, evangelium.“

Také druhé slovo – „nejmenší“ – souvisí s Boží volbou. Bůh si vyvolil svůj lid nikoli proto, že by byl četnější než všechny jiné národy, vysvětluje Mojžíš Izraelitům.

“Zamiloval se do naší nepatrnosti, a proto si nás vyvolil. Bůh si vybírá maličké – nikoli velké, nýbrž nepatrné. Také se maličkým zjevuje, jak stojí v Písmu – „Ukryl jsi tyto věci před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým“. Jestliže chceš pochopit něco z Ježíšova tajemství, musíš se ponížit, umenšit, uznat, že nejsi nic. Bůh si nejenom maličké volí a zjevuje se jim, nýbrž je také povolává: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím.“ Přijďte vy všichni, které tíží utrpení, únava…Bůh si volí maličké, zjevuje se jim a povolává je. Veliké ale snad nepovolává? Boží srdce je otevřené, avšak velicí neslyší jeho hlas, protože jsou naplněni sami sebou. K naslouchání Pánova hlasu je zapotřebí se umenšit.“

Takto dospíváme k tajemství Kristova srdce, které není pouhým svatým obrázkem pro zbožné duše, jak papež připomenul. Kristovo probodené srdce je srdcem Božího zjevení, srdcem naší víry, protože Bůh se umenšil, zvolil si tuto cestu. Toto ponížení a vydání sebe sama až ke smrti na kříži je volbou, která směřuje k nepatrnosti, aby se mohla projevit Boží sláva. Z Kristova těla, probodeného vojákovým kopím, vyšla krev a voda, zdůraznil papež – a toto Kristovo tajemství dnes slavíme. Tajemství srdce, které miluje, volí si nás, je věrné, připoutává se k nám, zjevuje se maličkým, povolává je a samo se umenšuje. Pokud nevěříme v toto tajemství, jsme teisté.

“Věříme v Boha a také v Ježíše Krista, v Ježíšovo božství. Avšak tajemství je toto a zde se projevuje Boží sláva. Jeho věrnost, v jaké si nás vyvolil, připoutal se k nám, stal se maličkým, ponížil se. Otázka víry je v našem životě klíčová – můžeme být velmi ctnostní, ale nemít žádnou či jen malou víru. Musíme proto začít právě odsud – od tajemství Ježíše Krista, který nás spasil svou věrností.“

Kéž nám Pán udělí milost, abychom v Nejsvětějším Srdci Ježíšově slavili veliká gesta, veliká díla spásy a vykoupení, zněla závěrečná prosba dnešní papežovy homilie v Domě svaté Marty.

Jana Gruberová