Neutíkat se k umělým jistotám, ale dosvědčovat rozhodnost evangelia

13.6.2017 

Být světlem a solí pro druhé a svým životem velebit Boha – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty za účasti devíti kardinálů, členů zvláštní rady pro reformu římské kurie. Jádrem homilie bylo dnešní evangelium (Mt 5,13-16) a Petrův nástupce varoval před hledáním „umělých jistot“.

Poukázal na „rozhodnost“ radostné zvěsti, která není něco mezi „ano“ a „ne“. Hledat něco takového by znamenalo utíkat se do „umělé jistoty“, jakou poskytuje například kazuistika. V druhém listu Korinťanům (2 Kor 1,18-22) sv. Pavel totiž říká, že Ježíš »nebyl zároveň „ano“ i „ne“, ale u něho je pouze „ano“« (v.19). „Ježíš – dodal papež František – je naplněním všech příslibů a proto je plností.“

V Ježíši není nějaké »ne«, vždycky »ano« k Boží slávě. A také my máme účast na tomto Ježíšově »ano«, protože nás posvětil, vtiskl nám pečeť a dal Ducha jako záruku. Máme účast, protože jsme posvěceni, máme pečeť a v rukou jistotu záruky Ducha. Duch nás přivede k definitivnímu »ano« a také k naší plnosti. Tentýž Duch nám pomáhá stát se světlem a solí, to znamená, že nás učí křesťanskému svědectví.

„Všechno je pozitivní,“ pokračoval papež a „křesťanské svědectví je solí a světlem. Světlo svítí – vysvětloval dále – a kdo jej skrývá, vydává antisvědectví a utíká se mezi »ano« i »ne«. Kdo neumožňuje světlu svítit, nevelebí svého nebeského Otce. A kdo má sůl a nechává si ji pro sebe, nezamezuje zkaženosti.
V evangeliu Pán praví, aby naše řeč byla »ano, ano – ne, ne. Co je nad to, je ze zlého« (Mt 5,37). Právě tento postoj jistoty a svědectví svěřil Pán církvi a všem nám pokřtěným,“ dodal papež František.

Jistoty, že plnost příslibů je v Kristu. V Kristu se všechno naplňuje. Svědectví je pro druhé, dar obdržený od Boha v Kristu, jenž nás pomazal Duchem, abychom svědčili. Křesťansky existovat znamená osvěcovat a napomáhat tomu, aby se zvěst, ani lidé nezkazili, což umožňuje sůl. Pokud je však světlo skryto a sůl postrádá chuť, svědectví se oslabuje. K tomu dochází, když nepřijmu onu záruku Ducha, která je ve mně, a pokud nepřijmu ono »ano« v Ježíši Kristu.

„To co nabízí řesťanství je velice jednoduchá, ale velice rozhodné, překrásné a dává nám obrovskou naději“ – řekl dále papež a tázal se: „Jsem já pro druhé světlem? Jsem pro druhé solí, která dává životu chuť a zabraňuje zkažení? Přilnul jsem k Ježíši Kristu, který je pouze »ano«? Cítím, že mám pomazání a pečeť? Vím, že mám tuto jistotu, která bude naplněna v nebi, ale nyní už je přinejmenším zárukou?
V běžné mluvě – pokračoval papež – se o někom říkává, že je usměvavý – solare – což znamená, že září.“

Říká se o takovém člověku, že září. Může nám to pomoci pochopit, že jde o víc než usměvavost. Je to odraz Otcův v Ježíši, ve kterém jsou naplněny všechny přísliby. Je to odlesk pomazání Ducha, kterého se dostalo nám všem. A k čemu? Je o tom řeč v obou čteních. Pavel říká, že »skrze něho voláme „amen“ k Boží slávě«, abychom velebili Boha. A Ježíš říká učedníkům: »Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích«. To všechno ke slávě Boží. Takový je křesťanský život.

Prosme o tuto milost lnout a upevňovat se v plnosti příslibů, v Ježíši Kristu, který je »ano«, zcela »ano«, a nést tuto plnost se solí a světlem našeho svědectví druhým, abychom velebili Otce, který je v nebesích“ – uzavíral papež František dnešní ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.