Rádio Vaticana

Janov očekává papeže Františka

25.5.2017

Příští sobotu – 27. května – se Petrův nástupce vydá do Janova – ligurského přístavu, který dal církvi hned trojici papežů – Hadriána V. (který zemřel pouhý měsíc po volbě, 18.8.1276), Inocence VIII. (1484-1492) a Benedikta XV. (1914-1922). Právě posledně jmenovaný, papež Giacomo della Chiesa, povýšil janovskou svatyni Panny Marie Strážné („Madonna della Guardia“) na baziliku menší a umístil stejnojmennou mariánskou sošku do kapličky ve Vatikánských zahradách. Poutní místo vypínající se vrchu Figogna nad Janovem (foto) bude také hlavním cílem Františkovy pastorační cesty. Papež se v něm setká s mladými lidmi z celé ligurské arcidiecéze a poté v jednom ze sálů svatyně poobědvá se sto padesáti lidmi, žijícími na okraji společnosti – chudými, vězni, bezdomovci, uprchlíky a oběťmi obchodu s lidmi. Poutní svatyni, která své jméno odvozuje od starobylé strážní věže, popisuje pro Vatikánský rozhlas její rektor, mons. Marco Granara:

“Na téměř tisícimetrovém vrcholku, zahaleném mlhou a vprostřed nečasu, se možná kaple jeví jako cosi nadbytečného. Tento chrám ale tvoří živé kameny, jak o nich mluví první list svatého Petra, a je symbolem církve, která potřebuje obnovu. Ročně sem přichází půl milionu lidí – od obyčejných po slavné osobnosti. A jejich setkání s Bohem obnovuje svědomí, křesťanská společenství i občanské ideály. V Janově se všichni vztahují k Panně Marii Strážné – od průmyslníka, jehož podnik prochází krizí, po fotbalová družsta. Především však rodiny, kterým chybí zdraví, soulad, důvěra a naděje.“

Dějiny janovské poutní svatyně sahají na konec 15. století, kdy se 29.8.1490 na hoře Figogna Panna Maria zjevila místnímu rolníkovi Benediktovi Paretovi. Představila se jako “Nebeská královna“ a Ježíšova matka a požádala jej o vystavění kaple na vyznačeném místě. Teprve pozdější Paretovo zázračné uzdravení přimělo jeho okolí k uznání pravdivosti zjevení a vedlo k rychlé stavbě malé kapličky, ze které se šířila zejména úcta k modlitbě růžence. Již o třicet let později se na hoře vypínal velký kostel, nahrazený po demolici současným z počátku 20. století. Poutní svatyně Panny Marie Strážné však najdeme po celém světě.

“Když zde našim velmi prostým rolníkům chyběl chleba, rozjeli se do míst, kde bylo více půdy – kupříkladu do Argentiny. Tam je deset svatyň zasvěcených Panně Marii Strážné. Všechny je postavili rodiny migrantů, tedy lidé, které sžíral hlad, ale cítili zodpovědnost za víru svých dětí, a proto se zasloužili o tuto náboženskou úctu. „Pokud nám přijedete sloužit mši, postavíme vám kostel“ , prosili proto tehdejší misionáře – salesiány, aby se za nimi vydali na nový kontinent. Dnes při tamních velkých kostelech existují farní salesiánské školy. Například rodina Pedemonte, což je janovské jméno, vystavěla ve městě Bernal kostel se školou, kterou dnes navštěvuje 2500 studentů.“

Vysvětluje rektor mariánské svatyně. Z Janova nicméně vyšel také jiný druh migrace – a sice misijní. Janovští misionáři s sebou vždy odváželi kopii Panny Marie Strážkyně a ochránkyně. Jezuité ji přinesli do polárních k krajů, členové Papežských misijních děl zase do Barmy a Indie, kapucíni do střední Afriky. Častým návštěvníkem janovské svatyně byl italský světec Luigi Orione, který úctu k Panně Marii Strážné šířil během celoživotního apoštolátu s mládeží i v misiích. Vraťme se ale k programu papežské pastorační návštěvy – papež v mariánské svatyni poobědvá s lidmi, které společnost odepsala. Hovoří ředitel janovské Charity, Francesco Catani:

“Bude to zcela soukromé setkání. Někteří zaměstanci Charity a dalších institucí, kteří se zúčastí, budou vystupovat pouze jako průvodci. Nepůjde o nějaké oficiální představení naší práce, nýbrž pouze o blízkost lidem.“

Vysvětluje ředitel Charity, která svou diskrétní přítomností v někdejším bohatém Janově stále více pomáhá také Italům.

“V tomto okamžiku řešíme především krizové situace s bydlením. Mnozí lidé o ně přicházejí, protože nemohou splácet hypotéky, a jejich nemovitosti tak jdou do dražby. Jiní jsou vystěhováváni kvůli tomu, že nemohou platit podnájem. Hodnota nemovitostí klesá, ale nájmy naopak rostou. Velkými obtížemi také procházejí migranti, kteří dosud pracovali jako pečovatelé o staré lidi v italských rodinách. Teď je poptávka nasycena – rodina se o své staré členy stará sama a nikoho nepotřebuje. Ještě koncem devadesátých let byla pro Janov tato pracovní nabídka typická, v současnosti ale stagnuje.“

Kromě nedostatku pracovních příležitostí pro migranty Janov zaznamenal také demografický pokles o plných 30 procent od konce sedmdesátých let. Na vině je hospodářská krize a úbytek pracovních míst. Papež se s touto sociální situací seznámí hned během první zastávky pastorační návštěvy – ocelárny ILVA, ve kterých se shromáždí na tři tisíce dělníků janovských továren.

Jana Gruberová