Dva kardinálové na cestě ke svatořečení

4.5.2017 

Čtyři zázraky, jedno mučednictví a heroické ctnosti sedmi Božích služebníků – to vše obsahují dekrety Kongregace pro svatořečení, které dnes schválil papež František při audienci pro jejího prefekta, kard. Angela Amata. Potvrzují heroický stupeň ctností také u dvou kardinálů – někdejšího florentského arcibiskupa, kardinála Elii dalla Costy (1872-1961), jemuž vděčí za záchranu mnoho italských Židů z období fašismu a kterému byl před pěti lety udělen titul „Spravedlivý mezi národy”, a vietnamského kardinála Františka Xavera Nguyên Van Thuâna (1928-2002), který prožil třináct let v komunistickém vězení, z toho devět v izolaci. Benedikt XVI. jej ve své druhé encyklice Spe salvi připomíná jako nezapomenutelného svědka víry a naděje v modlitbě (32,34).

Z blahořečení svých členů se mohou radovat čtyři řeholní rodiny – za prvé kapucíni, protože papež uznal zázrak na přímluvu Bernarda Francise Caseye (v řeholi bratra Františka Solánského), který se narodil v roce 1870 a většinu života prožil jako klášterní vrátný (zemřel roku 1957). Bude blahořečena rovněž Marie od Neposkvrněného Početí, občanským jménem Adelaide de Batz de Trenquelléon, francouzská zakladatelka kongregace Dcer Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu, která žila v plném proudu francouzské revoluce (1789-1828). Zasvětila se Neposkvrněné a věnovala se službě nemocným, výchově a katechetickému vzdělávání malých dětí. Bismarckův Kulturkampf naopak přežila jiná školská kongregace, Sestry chudého Dítěte Ježíše, založená jinou z nových blahoslavených – cášskou rodačkou Klárou Feyovou (1815-1894). Její členky dnes pracují v domovech pro sirotky a školách pro nemajetné děti na všech světadílech a na svůj řeholní hábit si připínají Kristovu pobídku “Manete in me” (“Zůstaňte ve mně”, Jan 15,4). Další beatifikační liturgie se bude konat v papežově vlasti a týká se Saturniny Rodríguez de Zavalía, která žila rovněž v druhé polovině 19. století (1823-1896), řeholním jménem Catalina de María. Tato rodačka z argentinské Córdoby po ovdovění založila kongregaci Sester služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a spolupracovala se sv. Brocherem, známějším jako kněz-gaucho. Papež dnes rovněž uznal mučednictví laika a otce rodiny, františkánského terciáře Luciena Botovasoy (narozen 1908), který se postavil násilným metodám, rabování a protikřesťanským výpadům povstalců z hnutí za osvobození Madagaskaru a byl jimi zabit z nenávisti k víře v roce 1947.

Kromě dvou zmíněných kardinálů potvrdil Petrův nástupce hrdinský stupeň ctností také u dvou řeholnic a tří laiků. Jde o Italku Giovannu Meneghini (1868-1918), která před stovkou let založila kongregaci Sester voršilek Nejsvětějšího Srdce Mariina, a sicilskou řeholnici Vincenzu Cusmano, která žila v druhé polovině devatenáctého století (1826-1894). Stala se první generální představenou Kongregace chudých služebnic, kterou založil její rodný bratr, bl. Giacomo Cusmano. Titul ctihodný od nynějška náleží rovněž teprve nedávno zesnulému italskému chirurgovi a otci tří dcer, Alessandru Nottegarovi (1943-1986), který po lékařské práci v brazilských misiích založil italskou komunitu Panny Marie, Královny míru, která sdružuje rodiny a zasvěcené osoby. Papež prohlásil za ctihodnou Boží služebnici také v první polovině minulého století žijící italskou stigmatizovanou mystičku, Edvige Carboni (1880-1952), původem z ostrova Sardinie, a španělskou profesorku chemie, numerářku Opus Dei, Marii Guadalupe Ortiz de Landázuri y Fernández de Heredia (nar.1916), která zemřela roku 1975.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.